- Inzerce -

Alessandra Eramo: Roars Bangs Booms

Původem italská, v Berlíně usazená umělkyně Alessandra Eramo (ročník 1982) studovala výtvarné umění a její performance jsou založeny na různých zdrojích. Tím hlavním pro její nové dílo byl futuristický hudební manifest Luigiho Russola Umění hluku, který vyšel prvně v roce 1913. Z něj je vyjmuto osm onomatopoických slov, které autorka interpretuje za pomoci různých hlukových doplňků. Jako koncept zajímavé, ale vlastně jenom jakási skica, drobná pocta, zaznamenaný nápad. Při dané délce několika minut pochopitelně není moc čas se do celé věci nějak ponořit. Kdyby to zase bylo příliš dlouhé, tak by to asi neudrželo pozornost, ale tady mám skutečně pocit náčrtu, pod nímž jsou jen tušit obrysy toho, o co tu jde.

Při živém vystoupení v galerii Školská 28 umělkyně 24. dubna prvních pět tracků vyjádřila pohybem se sluchátky na uších a zavázanýma očima. Diváci přitom ovšem zdroj neslyšeli. To je sice zase zajímavý nápad, ale ve skutečnosti působí spíš komicky a když nevíte, o co jde, tak to tak trošku ztrácí smysl. A to i když předlohu znáte. To byste si ji museli bušit před představením do hlavy celý den, z čehož by vám ale nakonec spíš šla hlava kolem. Jinak zbytek vystoupení odhalil poměrně široký rozsah vokalistčina rejstříku od jemného pomlaskávání až po expresivnější polohy. Vlastně to byla taková dernisážová performance, kde si posluchač přece jen udělal představu o jejích hlasových technikách. To právě z vinylového singlu tak úplně nejde. Vlastně tenhle formát je pro podobné hříčky trochu problematický, protože to vlastně jen tak prošumí. Zase na druhou stranu, když se nenecháte odradit nebo otrávit a dáte si práci několikrát za sebou přehodit strany a opravdu se nenechat ničím vyrušovat a plně se soustředíte, tak si určitý obrázek uděláte. Ale i tak jsou to jenom fragmentární výkřiky a ne nějaká hlubinná reflexe, kterou by si Russolo asi zasloužil.

 

Alessandra Eramo: Roars Bangs Booms

Corvo Records (www.corvorecords.de)

 


Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.

Hermovo ucho – Stačí jen poslouchat?

8. března by bylo Janu Zuziakovi (1946–2021) osmdesát. Následujícím textem, jenž je upravenou částí připravované monografie, akcentujeme absenci mimořádné brněnské osobnosti na české umělecké scéně.