Aluphobia: Lilith; Andels: Summer Madness

  
11

Pozdně červnové období přináší rozličné nálady. Nedočkavé očekávání léta střídá dohánění  posledních restů před dovolenými a prázdninami, případně příchod léta vyvolává frustrace – to když se ukáže, že léto žádný větší klid nepřinese. Jako kdyby tuto nedočkavost a roztěkanost vystihovala dvě nová, v červnu vydaná alba, obě nějakým způsobem vztažená k brněnskému kolektivu Bastl Instruments. První z nich je nahrávka maďarského producenta Aluphobia s názvem Lilith. Ta vyšla po téměř roční pauze u labelu Bükko Tapes, který má pod palcem Leoš Hort, známý svými energickými sety pod akronymem HRTL.  

Album Lilith je rovnoměrně dávkované: dva beatové a dva ambientní tracky vyvolávají „modré“ nálady a ladně skotačí na rozhraní elektronického experimentu a přímočařejších tanečních rytmů. Track Air Team přináší rovný beat, na pozadí to konejšivě bublá a vrní, déšť se prolíná s elektronickým brumem – magnetický pásek je pro takové zvuky ten nejvhodnější formát.  Skladba New Horizons přináší chladivé nálady ambientu – mnohovrstevnatá kupa zvuků by snesla klidně dvouhodinový remix. Jedním slovem – krása. Další tracky se svůdně pohybují v hávu dub techna a ambientu, ale nikdy se nepřevalí do statické nudy.
Druhou, výrazně tanečnější nahrávku, vydal producent Andels u relativně nového, taktéž brněnského labelu Nona Records, který je pobočkou kolektivu Bastl Instruments. Label za relativně krátkou dobu vydal již několik výjimečných nahrávek – za všechny jmenujme kompilaci Unchained, nebo album 607f-s experimentálního dua ~emb ze Sardinie. Nejnovější album Summer Madness přiznaně míří na vyvolávání devadestákových nálad a snaží se rozpoutat nesmlouvavý taneční běs. Sympaticky vlezlé synthy se do mozku zavrtávají společně s nostalgii po pořádné náloži rytmů pod širým nebem. Tracky nesou dost nečekaně názvy „tradičních“ letních dobrot: pochutnáme si na Nanuku, Langoši, Bramboráku a Smažáku. Taková označení mohou zpočátku působit dost nepatřičně, ale při poslechu se velmi rychle ukáže, že to jsou názvy zcela přesné. Akorát je třeba varovat před předávkováním – co může být dobré samo o sobě, se při smíchání s dalšími dobrůtkami snadno vrátí v dosti děsivý zážitek – při poslechu všech tracků po sobě tak může dojít k určité nevolnosti, stejně jako po spořádání všech zmíněných dobrot po sobě. Album je tak vhodnější jako nástroj pro DJs – patřičně zvolená dobrota ve správném kontextu dokáže divy. Při poslechu všech tracků za sebou ale mohou nastat smíšené pocity – buď zmíněné přehlcení, či smutek, který může nastat po náhlém skončení velmi radostné nahrávky – asi jako když vám roztaje kvalitní nanuk a spadne na špinavý chodník, nebo když vám patřičně promaštěný langoš vyklouzne z rukou a vytvoří velkou skvrnu na pečlivě vybraném oblečku – těsně před odchodem na večírek.

Aluphobia: Lilith

Bükko Tapes (http://www.bukkotapes.com)

Andels: Summer Madness

Nona Records (https://nonarec.bandcamp.com)