- Inzerce -

Buchty a loutky (hudební těleso Klacky a větve): Popeláři jedou

Polí5 (www.poli5.cz)

Při prvním poslechu cédéčka, které natočili divadelníci ze souboru Buchty a loutky, jsem nejdřív hledal nějaký návod k použití. Později jsem dokonce přemýšlel, že někomu z autorů zavolám a zeptám se. Tedy, ne že bych se nebavil, ale na jakého posluchače mysleli, když stvořili tohle album? Přebal, i když pestrý a hravý, mi mnoho nepomohl. Všechny ty bláznivé texty totiž jen zopakoval a přidal nejvýše informaci “nahráno doma v roce 2011”. Ano, je to problém vnitřní nejistoty autora této recenze, a je dobře, že ji tvůrci provokují.

Takže: soubor Buchty a loutky jako jedno ze svých představení hrává koncert nazvaný
stejně jako toto CD, Popeláři jedou. Představení, ostatně i některé další kusy souboru, je určené dětem, kterým ovšem Buchty v upoutávce na svých stránkách přímo píší: “děti, vezměte rodiče na koncert.” A pořadatele upozorňují: “hrajeme nahlas, jako pankáči”.
“Popeláři jsou chlapi jak hory, znají všechna sprostá slova a smrdí jim nohy” zní text úvodní písně s retro disco basou. Ano, tohle CD nesporně pobaví malé školáky i předškoláky. Pobaví výborně i jejich rodiče. Ale některé z rodičů zmate. Protože něco mezi slovy a zvuky písní s umělým rytmem (a přitom  přirozeně zahranými ostatními nástroji) docela provokuje. Ostatně píseň podle dávného vtipu o čůrání na hřbitově, kde se zpívá “já jsem duch cát”, by paní učitelky v mateřské školce asi dětem nepustily. A o to tady jde. Hranice, která říká: tohle je dětská píseň, není u popelářského CD tak jasná, jako může být na desce od Dády Patrasové. Takže vlastně výborný počin, protože muziky pro děti, u které se nebudou muset přemýšliví rodiče šklebit, u nás mnoho není.
Co opravdu stojí za to slyšet: Posbírané dětské pošklebovací říkanky od “za  tebou za
tebou, stojí prase s kamerou” až po “máte mezeru, hodíme vás do sběru” Buchty pospojovaly
do jednoho textu písně Za tebou, kde mimo reminiscenci na roztomilost i trapnost vlastního dětství číhá pár vtipů. Tyhle sebrané “ohlasy říkanek dětských” stojí na pevně hrajícím klavíru a zkreslené (i když možná až moc “podomácku” zkreslené) kytaře. O mazání rohlíku máslem zpívají Loutky hororovou píseň, jmenuje se Rohlík. Marodění s horečkou dovedou sobě i dětem popsat ve smutné Nemocné. Jedním z vrcholů, co se legrace týče, je Nezpěvácká píseň, která od začátku do konce udrží vtip krásně pitomého neumětelství. A slibovaným pankáčským koncertem je Mrazivá, postavená na kytarách. Ve slokách tady zpěvačka vylíčí nejrozmanitější zmražená jídla a plotovary, které můžete potkat v obchodě, aby pak celá kapela sborově zarazila chutný výčet halekavým “a my máme a my máme a my máme v mrazáku sněhuláka”. Tohle je rodinný punk, na který budou děcka skákat na gauči.

Jako bonus autoři dodávají animovaný videoklip k písni Plyšová a  čtenou pohádku O chlapečkovi, kterého si oblíbili popeláři. Ta vysvětlí i těm natvrdlejším posluchačům, že si mají tohle CD pustit s dětmi.