Pondělí, 20. Květen 2019

Téměř detektivní příběh ztraceného alba Johna Coltranea

Proč vychází Traneovo zapomenuté album až po pětapadesáti letech?

Všechnu moc intonaci!

Nenápadně radikální Jonathan Hering a jeho dekonstrukce dějin hudby. Je „historicky poučená interpretace“ vůbec možná? „A já mám snad poprvé v životě pocit, že ke mně vokální polyfonie mluví jazykem, kterému plně a definitivně rozumím,“ jásá autor.

Jonáš Gruska: Žaburina

Jen těžko si lze představit celé soustrojí, skrze které bezmála hodinové album vznikalo.

Lahodí snům jahodí?

Olomoucký muzikolog Jan Blüml ve své knize o progresivním rocku nejen v Československu připomíná časy, kdy rockový světonázor nebyl samozřejmostí.

Filip Topol: Nebe je zatažený

Label Indies Scope vydal trojalbum živých sólových nahrávek Filipa Topola. Záznam ze dvou koncertů ve stejném klubu, jež dělí pouhý rok a spojuje povánoční doba, doplněný improvizačními kousky různě posbíranými považuji za nejzajímavější vydavatelský počin letošního jara.

Jazyky města, ve kterém se tvoří lepší budoucnost

Hip hop, stejně jako komiks, je výsostně městská kultura, jazyk podložený betonem a ohraničený vrcholky mrakodrapů, nad kterými se vznáší superhrdinové. Hned v prvním úspěšném hip hopovém singlu se rapuje o Supermanovi – a je to jenom začátek neustálého prorůstání těchto dvou forem. Komiksoví kreslíři i rappeři tvoří lepší světy, do kterých je možné utéct, když je realita příliš šedivá.

Partitura a provedení – Petr Wajsar: Zlínské linie

Kompozice, kterou koncem ledna premiérovala zlínská filharmonie, se v pěti větách věnuje pětici architektonických realizací baťovského urbanismu. Z hudby ale vyplývá představa celého města jako dobře organizovaného soukolí.

Stanislav Abrahám: Nebýt obětí příležitosti

Moje ambice se vlastně splnily, a teď je třeba s tím být spokojený.

Plasy, architektura a zvuk

Mezinárodní mezioborové setkání odborníků z humanitních i přírodních věd a zvukových umělců nazvané Architektura a smysly a věnované otázkám pojetí a vnímání prostoru v historických souvislostech architektury, umění, krajiny se odehrálo v Centru stavitelského dědictví Plasy

Rozkoš z prázdnoty, která nastane, až zapomeneme vše

Co zbyde, když se poslední vzpomínka rozplyne v mlze postupné degenerace paměti? I na to se ptá James Leyland Kirby, který poslední částí projektu Everywhere at the end of time uzavírá dvacetileté zkoumání paměti pod hlavičkou The Caretaker.