Pro duo die ANGEL lze bez obav použít pojem superskupina. Oba členové patří mezi stabilní hvězdy světové scény experimentální hudby. Fin Ilpo Väisänen, známý především z dua Pan Sonic obsluhuje elektroniku, mnoha efekty vybavenou elektrickou kytarou i mixáží přispěl Němec Dirk Dresselhaus (tvořící též například v projektech Schneider TM nebo DAS). Věhlasným hostem na aktuálním albu australský světoběžník Oren Ambarchi, který kromě své elektrické kytary místy doplnil zvuk též o terénní nahrávky a bicí. Aktivní jsou pohromadě již od roku 1999.
V Berlíně před skoro rokem a půl natočené a na podzim na vinylu vydané album Entropien I je silnou a konzistentní kolekcí s mistrovským soundem. S jeho základním a jedinečným charakterem nás obeznámí již první track Roha – textura složená z především potemnělých hlubších a delších elektronických zvuků sytých barev, zprohýbaných a zkreslených průběhů. Vrstvy se tu vlní jako poklidné studené moře, celek je to subtilní i pevný zároveň, tušíme, že noisový výbuch by mohl nastat kdykoli avšak i že vše mají pod kontrolou opravdoví odborníci v nebezpečném oboru. Další kompozice jsou pak už pojaty hédoničtěji. Hned následující Terminen Kevät obsahuje také Ambarchiho poněkud najazzlý bicí part, elektronické plochy jsou pestřejší a rozmáchlejší, nemohu se zbavit dojmu, že potkávám temnější dvojče Zawinulovy a Davisovy In a Silent Way.
Třetí kus nazvaný Kitka je postavený na šťavnatém těžkém groovu zkreslených kytar a syntezátorů, je to psychedelický krautrock bez bicích a je v něm i cosi blackmetalového. Tato deska mimochodem krásně pomáhá potvrzovat významy pojmů: Tvrdě zkreslená kytara je opravdu tvrdě zkreslená, dlouhý delay je opravdu dlouhý delay…
Katarzí celého alba je předposlední šestý a nejdelší (téměř šestnáctiminutový) kus Entropia – North. Bzukající a chroupavý úvod se rozroste v táhlé tajemné drony i kytarové noisové bouře. Zvuk je neskutečně hutný ale i proměnlivý, nabízí zážitek jak z z dobrodružného experimentu, tak ale i v jistém smyslu zážitek rockový a jako encyklopedie druhů a barev hukotů má též rozměr poučný. Následující kratší pokračování Entropia – South pak ještě znovu nabídne poslední porci strhujícího zvuku tohoto tria, možná v nejnoisovější podobě, ovšem mistrně psychedelicky vygradovaného pomocí delayů. Nečekaně rychlé zakroucení krkem poslední neodbytné ozvěně pak dílo uzavře.
Troufám si říci, že toto album fanouškům hlukově elektronické psychedelie jen tak snadno z paměti nezmizí. Propracovanou architekturou jejich produkce se lze kochat mnohokrát, nabažení jsem se zatím nedočkal. Volám bravo a těším se na koncert tohoto tria v Praze, který proběhne 9. 5. v Meetfactory v rámci festivalu Stimul.
die ANGEL: Entropien I
Cosmo Rhythmatic (https://cosmorhythmatic.bandcamp.com)