Trhají se mi střeva / tím vším co musím sežrat každý den z rozhlasu / zvláště na stanici Hvězda / Ty fašistické kecy / každou půl hodiny / ještě tak jdou jedním uchem tam a druhým ven / ale texty naší pop-music / a hlasy které zpívají / způsobují sraní a blití / a hrůza jde z lidí / kteří si stanici Hvězda pouštějí i na plovárně / Jsou to ještě vůbec lidi? / Není to hovado které se válí v hovnu / a nemeje se? / Nejsprostší slova která můžeme říkat / jsou nic proti tomu co musíme slyšet / A ti zpěváci a ti textaři se za svoji sviňárnu topějí v prachách – ať se jima zadusí / Ještě nikoho jsem neslyšel zazpívat si / jediný šlágr stanice Hvězda
(Básně z roku 1978)