- Inzerce -

George Cremaschi: 4 Medicines

Řadu let v Čechách usídlený americký kontrabasista (a druhdy i elektronik) George Cremaschi pokřtil 31. března v Komunikačním prostoru Školská 28 své nové CD se 33 minut a 33 vteřin trvající skladbou 4 Medicines, jejímž autorem je Tom Avino. Vlastní nahrávání tohoto opusu pak proběhlo v září předešlého roku v interpretově pražském bytu. Kompozice je to vskutku mnohotvárná, ale údajně vyžadující velice tichý přednes, takže se do záznamu dostaly i zvuky z ulice za oknem. To ovšem všeumu dodává naprosto skvělý esprit. Až dronové pasáže se tu střídají s překvapivě melodickými momenty, zádumčivost, chvějivost a plíživost se skotačivějšími a vrtošivějšími částmi.

Celé dílo by se vlastně dalo natrackovat do mnoha úseků (v různých proporcích) a skvěle fungovat i dávkovaně. Svou sílu má však pochopitelně jednoznačně ve fragmentované celistvosti. Důležitá je především přirozená hravost a variabilita George, který je schopen vycizelovat každičký detail a pracovat velejemně s dynamikou. A táhlost se zde krásně snoubí s prstovým pointilismem. Je to záležitost, jež má skutečně ozdravující relaxační rovinu a zároveň vzbuzuje spoustu imaginací a neustále se posouvá nejrůznějšími směry, aniž by ovšem nějak těkala. A vzdálená odjíždějící tramvaj na závěr je prostě katarzí non plus ultra. Zážitek z vyposlechnutého zůstává a dlouho doznívá. Snad i díky tomu, že právě kontrabas dokáže emoci jakoby hlouběji vrýt do mysli. A pokud je v rukou mistra, který má mnohem na víc, než jen tvrdit muziku nebo čistě jen prezentovat své umné technické schopnosti, pak je to o to silnější.

George Cremaschi: 4 Medicines

Ex-nihilo Records/Noplyn (https://ex-nihilorecords.bandcamp.comhttps://noplyn.wordpress.com)


Výlet do Vaxjö

O Nattramnovi, mýtotvornosti a prasečích nožkách.

David Thomas 1953–2025

Hovnajs. Odešel frontman Pere Ubu, zlý dědek amerického rocku.

Nejde jen o talent, ale hlavně o podmínky

S Barborou Vackovou Gillies o ženách skladatelkách.

Zkouška sirén – experimenty na ajmarský způsob

Cergio Prudencio a jeho divoký postkolonialismus

laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.

Příběh z jediného úderu

Ryosuke Kiyasu a jeho šuplík bez ucha.

Hudba v srbských protestech

Protivládní demonstrace očima hudebnice.