- Inzerce -

Hudební akrostich pro hrdinný sluch

Ano, každá ze sedmi skladeb je nazvána písmenem, přičemž dohromady vznikne slovo hEARoes. Spojení významů hrdinství a sluchu je příznačné pro improvizovanou hudbu tria, jež tvoří francouzská kontrabasistka Joëlle Léandre a američtí instrumentalisté, pianista Craig Taborn a violista Mat Maneri. Nahrávka vznikla při jejich vystoupení na pařížském festivalu Sons D’hiver dne 12. února 2022.

Aktéry jistě není třeba představovat. O Léandre tady často psal Z. K. Slabý blahé paměti, o magických kouscích Taborna se zmínil Petr Slabý (též blahé paměti), o Manerim jsem psal já v souvislosti s hudbou kvarteta Michela Bisia. A jak jim to hrálo takhle pospolu v triu? Jedna báseň!

Ovšem neposlouchá se to snadno. Naštěstí. Stále se tam něco nepředvídatelného děje. Rozvolněné plochy neidiomatického či freejazzového obsahu se střídají s minimalistickými ostinaty a modálně jazzovými plochami, přičemž trio dokáže udržet sevřenost každé skladby. A ty nakonec tvoří de facto suitu o sedmi částech. Hudba vytvořená v tom nejhlubším soustředění a vzájemné kongeniální interakci vyžaduje také naprostý ponor od posluchače, který se tak stává hráčům rovnocenným partnerem. A jeho fantazie se může rozmáchnout až za hranici dosud jen tušenou.

První písmeno h je zprvu nesměle rozhárané, postupně jeho výraz nabývá na intenzitě, zahušťuje se, zhutňuje, občas je ale nečekaně zjemněn až do lyrického převalování. E je sevřenější, výrazně jazzové, s rytmickou linkou, klavírní jízdou a smyčcovým naléháním, náhle se trio rozkoktá, v závěru osamí piáno. Písmenu A kraluje kontrabas, viola a klavír se snaží jeho exprese a ostinata zjemnit. R se nadouvá vypjatými témbry, freejazzovou expresivitou umocněnou údery do klavírních strun, rozklížeností smyčců a dalšími zvukovými hrátkami. A je tu zprvu křehké o, s tlumeným klavírem a smyčcovými drony, kontrabas se při tom zbavuje robustnosti, jenže idylu přerve free jazz. Entrée violy k písmenu e skřípe, pění a vzdouvá se. Přidají se další dva hlasy zprvu v propletenci, poté s běsněním nad basovým ostinatem. Závěrečné s je nečekaně táhlé, zpěvné, ale to jen na počátku. Posléze posluchače zahltí nejdříve tlaková vlna free jazzu, aby ji následovalo repetitivnější rozloučení.

Joëlle Léandre / Craig Taborn / Mat Maneri: hEARoes
RogueArt (https://roguart.com)


Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.