- Inzerce -

I Love 69 Popgejů / Piča z Hoven: LIDUMIL HERETIK

I Love 69 Popgejů / Piča z Hoven: LIDUMIL HERETIK

Vole Love + Flesh&Brain (https://www.volelove.comhttps://fleshandbrain.tumblr.com)

 

V půli února, jen těsně po Valentýnu, vyšla očekávaná split kazeta enfants terribles tuzemské  elektroniky I Love 69 Popgejů a PzH. Popgejové se do pomyslné knihy hudební perverze zapsali naposledy vinylem Let’s Gold Corridor (2011), PzH svým zároveň debutovým albem Doom na kraji lesa (2012). Ani jedna z kapel nechrlí nové nahrávky proudem, o to více sváteční atmosféra potom doprovází vydání nového materiálu. Trpělivost a jistá rozvážnost se v tomto případě vyplácí, což dokládá už jen název prvního tracku: „Jak tichá voda břehy melu“. Lidumilný heretik obsahuje samé výrazné skladby.

Popgejové na své straně kazety cizelují trademarkový trash-disco sound, jenom ubylo zuřivě splácaných presetů z neprávem opovrhovaných dětských kláves, aby je nahradily promyšlenější, ale přesto značně zdrcující taneční rytmy. Cizelování díkybohu nepřestoupilo únosnou míru, zvuk naštěstí pořád tahá za uši i za jiné orgány a pobízí k neurotickému tanci.  V epické skladbě Blíží se bouře se existenciální tématika líbezně mísí s přímočarým four-on-the-floor disco rytmem. Skladba I Wash My Soul and Rinse It se zase točí okolo zprvu lehce zrůdného synťákového kolotoč-style motivu a dovádí celé šílenství do sladce mazlavého závěru s lehce mandlovou příchutí. Hop hop hop. 

Piča z hoven nabízí neméně silný výběr skladeb s poněkud temnější atmosférou. Nenucená hitovka Nemůžu spát patří ke stálicím koncertního repertoáru skupiny a objevila se i v památné Tečce páteční noci, kvůli které se po náročném pracovním dni nevyspal ani šéfredaktor Lidových Novin István Léko. Nemůže být každý den posvícení. Nemrtvé osmdesátkové syntezátory vzbuzují příjemné mrákoty a sedativní opar ladně přechází do střízlivého chladu. Lesní víla se suverénně chopila Korgu Poly 800 a skřítci přibrali další melancholickou elektroniku. Akurátně rozladěné linky v Černém sněhu umně dotváří celkovou posmutnělou atmosféru. Oproti tomu je up-tempo skákačka Maso nutností pro každou neortodoxní diskotéku, i když docela maso je vlastně celá nahrávka. Stejně jako u Popgejů nejsou vokály jenom dalším zvukem, ale tvoří podstatnou část sex-appealu – splitko zrovna těchto dvou projektů dává víc než smysl.

Z celkového nákladu 100 kazet již příliš kusů nezbývá, nahrávka je k poslechu, popř. stažení za „name your price“ na bandcampu.

P.S. Nelze nedoporučit také aktuální podcast PzH, krom aktuálních potemnělostí se objeví i klasiky jako Throbbing Gristle či Death in June. K poslechu na https://www.mixcloud.com/XPLAYMIX/pi%C4%8Da-z-hoven/


Pozitivní skryté záměry

Rozhovor s Michalem Nejtkem.

Opera? Rave? OPERAVE!

Možnosti, úspěchy i limity setkávání operních hlasů s DJskou scénou.

Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.