- Inzerce -

Ingrid Laubrock Anti-House: Strong Place; Ingrid Laubrock + Tom Rainey: And Other Desert Towns

Ingrid Laubrock Anti-House: Strong Place

Intakt Records (www.intakt.ch)

Ingrid Laubrock + Tom Rainey:  And Other Desert Towns

Relative Pitch Records (https://www.relativepitchrecords.com)

 

V rámci festivalu Alternativa vystoupil letos kvartet Perch Hen Brock and Rain, jehož polovinou vedle nizozemských umělců Ig Henneman a Aba Baarse tvoří původem německá saxofonistka Ingrid Laubrock a americký bubeník Tom Rainey. Ti se skvěle zapojili i do takzvané hudební instalace v klubu Kaštan, iniciované Pražským improvizačním orchestrem, kde Tom vévodil ve sklepě v triu s trumpetistou Petrem Vrbou a kytaristou Michalem Matějkou a Ingrid si na schodech vystřihla  nádherný saxofonový duet s Georgijem Bagdasarovem. 

Životní a hudební souznění Ingrid a Toma odstartovalo  v roce 2008 CD Sleepthief a pokračovalo na řadě dalších projektů, kdy byla někdy šéfkou Ingrid, jindy Tom.  Album Strong Place kapely Anti-House, kde je Ingrid podepsána coby autorka pod všemi skladbami přináší kolekci velmi jemných a filigránsky vystavěných kompozic, kde si své užívala zejména kytarista Mary Halvorson, ale i pianista Kris Davis a basista John Hébert. Ingrid zde vytváří až zenovou atmosféru totálního vyklidnění, které ovšem není nějakou nudnou mantrou, ale hluboce procítěným vnímáním všedních i nevšedních příběhů. Není náhodou, že je jedna skladba věnována Henrymu Threadgillovi a je to seance v šálku čajové bouře. Ingrid je totiž schopna rozložit své opusy do jakýchsi protočástic, které však vytvářejí skvělý celek.

Společné improvizované album Ingrid a Toma And Other Desert Towns je však ještě mnohem niternější a dokonale vystihuje jejich perfektní souznění. Oba mají  nádherný cit pro něhu, což ovšem neznamená, že se do toho chvílemi neumí pořádně opřít, což dokumentuje například track Summerland. Tom je zkrátka z toho ranku bubeníků, kteří nemusejí dokazovat svou zručnost silově nebo nějakými překotnými breaky, ale každý jeho úder dává smysl. Stejně tak Ingrid exceluje svou zadumanou citlivostí a nikoliv expresivními sóly. Pochopitelně to není prvoplánově prosluněné album, ale muzika, která vás přiměje meditovat a vnímat svět pozitivně i v těch temnějších stránkách.  Vstupujeme tak do světa harmonie, která může mít své lehounce disharmonické chvění, ale ve výsledku právě atakuje ty kladné buňky v nás. Ideální hudba pro prostory, které nejsou přímočaře přátelské, ale pod jejich povrchem se skrývá něco fascinujícího. Prostě pouštní města plná neviditelného ale bujícího života. Ostatně potkat se s Ingrid a Tomem osobně je nezapomenutelné a ještě víc vám dá pocítit, jak skutečně ozdravující a vstřícná jejich hudba je. Kéž by takovýchto vpravdě duchovních muzikantů, kteří ovšem nejsou žádnými spirituálními manipulátory, bylo víc. Tohle je čistá radost, která připouští na druhou stranu i temné proudy.