- Inzerce -

Isabelle Duthoit + Franz Hautzinger: Lily

Francouzská klarinetistka a vokalistka Isabelle Duthoit a rakouský hráč na čtvrttónovou trubku Franz Hautzinger spolu vystupují od roku 2009, jejich společné hraní se však zatím dočkalo vydání pouze na albu Essox Lucius, kde jsou jim však rovnocennými spoluhráči Matija Schellander a Petr Vrba. Loni se konečně jejich vpravdě niterná spolupráce konečně dostala na světlo světa v podobě CD Lily (byť jde o nahrávky z roku 2015).

Opus zahajuje ultraambientní track Musette, který vlastně předznamenává milieu celého díla. Mnohdy tady totiž máte pocit, že jde o transformaci nějakých terénních nahrávek skrze reálné nástroje a hlas. Kupříkladu téměř jedenáctiminutová „črta“ Echoes Of Light připomíná sonický přepis podrobného postupu slunečního paprsku z pera Marcela Prousta. Nejživější okamžiky pak tryskají občas z jemného přediva zejména v útvarech Zefir a Jaspe. Takže můžete mít místy pocit, že jste v potichlé koupelně, která se náhle změní v hororovou scénu s vrčením, kvílením, vřískotem, kníkotem, úpotem, vzdechokřiky, zalkáváním se, aby se vše ovšem vracelo jen k filigránským instalatérským zvukům. Druhdy to může evokovat slepice na dvorku nebo bučení ve chlévě hypertrofované do avantgardních záškubů. Profuky jsou někdy jako přesýpací perkuse, jindy to bublá a probublává, zadrhává se a chřpí. Někdy máte pocit bázlivosti, jindy tortury. Introspekce zcela uzavřeného prostoru občas vylétne do povětří. Po drsném vokálním brusu a jekotu nastává zase jen povrchový zvuk valící se prachem, úryvky tónů-netónů jakoby odhozené z oné brusky. Mručení a opět návrat do trubek. Ozvěna vláčku vpovzdálí, která se ztrácí do ticha. Šepoty a výkřiky v nesčíslných nuancích. Skřivánci snažící se odpoutat od nití. Děsivé funění na záda. Lapání a nabírání dechu mutující v kolovrátkové skřípění. A pak zase zneklidňující uklidnění a vice versa.

Isabelle Duthoit + Franz Hautzinger: Lily

Relative Pitch Records (https://relativepitchrecords.com)


O deskách (ne)zakázaných

Kniha Česká rocková alba. Zákazům navzdory 1969–1989 přes veškerou čtivost nezodpovídá základní otázky podzemního pohybu nahrávek a samotné definice „zakázaného“.

Zkouška sirén – Rytmy k jiným světům

Dva filmy s hudbou a smrtí v hlavní roli

Hermovo ucho – Chvála dlouhověkosti

Stoletý Marshall Allen vydává první desku pod svým jménem, o dva roky mladší Milan Grygar stále vystavuje nová díla, osmdesátiletý Anthony Braxton pracuje na šestatřicetidílné opeře.

Jiří Durman a Miroslav Posejpal: Nové a nové spirály

V kavárně s věrozvěsty české improvizace.

Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.