- Inzerce -

Izrazets

Moskevské powertrio přináší na svém eponymním albu to nejlepší ze svých dosavadních pokusů o skloubení noise rocku, dubu a volné improvizace.

Tato kapela vznikla již v roce 2009, napřed hrála čistě volně improvizovanou instrumentální hudbu pod názvem High Pressure, a tehdy vydala i svou první nahrávku. Své nynější jméno Izrazets přijala o rok později po rozšíření sestavy o saxofon Antona Mahova. Zpočátku déle bojovala o pozornost, se svým žánrovým zaměřením nacházeli jen pomalu na moskevské scéně publikum i podporu klubové scény či labelů. Zřejmě i z toho důvodu měli Izrazets také několik delších tvůrčích přestávek. Ostatně i loni v prosinci vydané první plnohodnotné studiové album dokumentuje jejich zatím poslední aktivní období okolo roku 2016 a 2017, opět pouze v triu. Nahrávka je to ale plná energie a skvělých nápadů. Kytarista Dmitrij Kozulev, baskytarista Dmitrij Lapšin a bubenice Oksana Grigorjeva tu předvádějí perfektní souhru a drive.

Úvod patří dvěma hardcorově divokým kusům. Společná razantní rytmická ostinata a riffy se tu prolínají s volně improvizovanou psychedelií, rytmika se občas usadí na dubově znějících linkách a kytara jí pak umí odpovědět vedle distorzí i šťavnatými delayi. Třetí skladba nazvaná Náhrdelník na svých více než deseti minutách přináší různé rytmické hříčky, freejazzovou komunikaci a dlouhé obrábění pomalejšího zatěžkaného beatu. To následující Stvoření probíhá zase především při hutné zkreslené zvukové stěně. Nekompromisně minimalistická basa se tu skvěle doplňuje se svižněji křepčící kytarou.

Dále se nám kapela představí i v humorných swingových ohlasech či tempově rozvolněných freejazzových trialozích hraných s brutalitou blízkou třeba i mnohým kapelám ze scény newyorského downtownu. Závěrečný track Smrt na diskontext jako kdyby trio většinu tvůrčích metod ještě znovu přezkoumalo z jiného úhlu pohledu. Počáteční zběsilý nářez v něm pak při nečekaných, často spontánních aranžích opravdu postupně umírá.

Album má velice přirozený a přitom hutný zvuk. Vřele doporučuji.

Izrazets: Izrazets
[addicted label] (https://noname666.bandcamp.com)


Gareth Davis: Mezi hudbami jsem nikdy neviděl moc rozdílů

S uznávaným klarinetistou i o tom, jak nezabít publikum ještě před tím, než ho najdeme.

Zkouška sirén: štambrláky, bukače a biče

Noise jako součást kulturního dědictví

Poselství Maurizia Bianchiho

Rozhovor k dnešním sedmdesátinám otce italského industrialu.

Laboratoř MusicOlomouc

Ohlédnutí za festivalem, který přenáší instituci hudebních salonů do kontextu hudby 21. století.

Hermovo ucho – Exotika

Noise, drone, ambient, free jazz, psychedelic, traditional music, free improvisation, ritual industrial, black metal, esoteric tribal. Nač tolik pojmů a matoucích škatulek, když by jednoduše stačila „aktuální hudba“ či „hudba bez hranic“?!

Když StB ztvárňují trubka a housle

Odosobněné i intenzivně lidské v představení o Josefu Toufarovi s hudbou Slavomíra Hořínky.

Mám rád nebezpečná ticha

Rozhovor s Helmutem Lachenmannem.

Nekonečné zúžování možností

Rozhovor se skladatelem a klavíristou Markem Keprtem.

Hromadné zmrtvýchvstání

Maria W Horn a Sara Parkman představily v rámci festivalu Alternativa svůj společný projekt Funeral Folk.

Planeta Eraserhead

Performativita hluku v lynchovském projektu Xiu Xiu.