- Inzerce -

Jim Fox: Black Water

Jim Fox: Black Water

Cold Blue Music (www.coldbluemusic.com)

 

Kalifornská značka Cold Blue Music se objevila v osmdesátých letech jako domov skladatelů druhé vlny amerického minimalismu (nebo snad první vlny postminimalismu?) a během pár let si stihla vybudovat velice solidní postavení a pověst dramaturgicky vyprofilovaného vydavatelství. Brzy ovšem skončila. Znovu se k životu probudila v novém tisíciletí a zatím úspěšně pokračuje v budování katalogu hudby spojující experimentální postupy s estetikou jakési nové jednoduchosti, s občas až meditativním klidem. Jako varování před přílišným zjednodušováním charakteristik přichází právě nahrávka skladby šéfa Cold Blue Music, Jima Foxe Black Water. Ve srovnání s převažujícím laděním jak jiných Foxových skladeb, tak ostatních titulů na značce, jde o hudbu dost divokou. Skladba vznikla již v roce 1984 a je napsána pro tři klavíry, na této nahrávce má díky studiovému playbacku všechny na svědomí Bryan Pezzone. Vzhledem k délce pouhých osmnácti minut jde vlastně spíš o singl, ale not během té krátké doby zazní vysoce nadprůměrné množství. Black Water je postavena na frenetických tremolech a rychle rozkládaných akordech, které se díky ztrojenému klavíru skládají do hustého proudu. Akordy jsou libozvučné a struktura hudby se proměňuje spíše postupně, občas ale zaduní dramatické basy. Ačkoliv základní rytmický puls je neustále přítomen, Fox plynule zvuk zjemňuje a zase zahušťuje v táhlých vlnách. Virtuózní kus, v němž ovšem rychlost prstů není cílem, ale prostředkem k hypnotizování posluchače. 


Planeta Eraserhead

Performativita hluku v lynchovském projektu Xiu Xiu.

Zkouška sirén – Kam pro písně?

Staré a nové cesty ke zlidovění.

Zvuk a čas bez významových nánosů

Přitáhnout umělce formátu Klause Langa doprostřed Žižkova se nedaří zas tak často. Miroslavu Beinhauerovi a Atriu Žižkov se to povedlo a využili tuto příležitost naplno.

Most mezi dvěma světy

Žádná vanilka a žádná komfortní zóna v hudbě Hümy Utku.

Hermovo ucho – Art of Duo

Konfrontace jako modus operandi, naslouchání kozíma očima a další zprávy z Tokia.

Ensemble Terrible deset let na scéně

O studentském tělese, které je zároveň intermediální platformou.

Michal Kořán: Endemitní modrá ještěrka

Od xeroxu a propisotu k bandcampové knihovně. Rozhovor se stočí i k přednostem sluchátek a důležitosti vypalování alespoň malého počtu CD-R.

Zkouška sirén – hudba z rukavičky

Technologické ambivalence Laetitie Sonami

Slzy jsou v pořádku…

S Ondřejem Skovajsou o romských písních a projektu Giľora.

Operní pocta „odlišné“ prominentce

V díle o tíživém osudu Rosemary Kennedyové otevírají tvůrkyně důležitá témata, které akcentují zvukově atraktivní hudební složkou.