- Inzerce -

John Zorn: Spinoza

Pro svou hudební poctu klíčovému filozofovi 17. století Benediktu Spinozovi povolal hyperaktivní newyorský skladatel a saxofonista John Zorn ze svého klanu hvězdné jazz-metalové trio Simulacrum i kytarového velmistra Billa Frisella.

Album nazvané prostě Spinoza obsahuje dvě přibližně dvacetiminutové kompozice plné kontrastních nálad, intenzit a žánrových skoků řízených Zornovými akčními dirigentskými metodami. Trio Simulacrum tvoří fenomenální nadžánrový hráč na hammondky John Medeski společně s kytaristou Mattem Hollenbergem a bubeníkem Kennym Grohowskim, kteří s lehkostí přecházejí z jazzových fines až do zatěžkaných hardcorových až metalových riffů. Zaslechneme zde odkazy na jazzrockovou fúzi raných 70. let, formát kapely je blízký například první verzi projektu Lifetime Tonyho Williamse, ale i postupy modernější, ať už jde o postupy řízené improvizace či budování osobitých nálad v repetitivních pasážích. Přítomny jsou také různé liché rytmy vycházející z dlouhodobých Zornových inspirací hudbou blízkého východu, jak je známe třeba z mnoha nahrávek formace Masada.

Inspirace Baruchem Spinozou jsou tu patrně jen volné. Název úvodní skladby Immanence obecně odkazuje k filozofově panteismu a zároveň nás hezky přesvědčuje, že všechny myšlenky skladatele nalezneme opravdu jen v hudbě samotné, bez konceptuálních přesahů. Obě skladby pak mají prezentovat autorský radikalismus vlastní Spinozovi i Zornovi. V kompozici sestavu doplňuje jedinečný kytarista Bill Frisell, vedle jemnějších jazzovějších poloh zde pozoruhodně exceluje i v tvrdě rockových pasážích, když si i vedle Hollenbergových zatěžkaných groovů najde prostor pro rozličné experimenty například s flažolety podpořenými kytarovými efekty. V titulním druhém opusu se k triu připojí pro změnu sám Zorn se svým altsaxofonem, takže se tu dočkáme jak značně expresivních řvavě freejazzových poloh tak i v daném konextu poněkud poťouchle vyznívající lyriky.

Nahrávka je nabita bravurními hráčskými výkony, má vynikající plnokrevný zvuk, takže opravdu platí fráze z tiskové zprávy labelu Tzadik: „Biograf pro vaše uši!“

John Zorn: Spinoza
Tzadik (https://www.tzadik.com)


Hermovo ucho – Stoletý Milan Grygar

Nevšední výtvarník a intermediální umělec, průkopník akustického kreslení a autor mnoha nekonvenčních partitur, se 24. října dožívá neuvěřitelných 100 let.

Zkouška sirén: kosatky, krocani a vlci

Mezidruhová hudba Jima Nollmana

Dialogy se spektrálním myšlením

Recenze koncertu Complex Sounds: Piano and Beyond.

Punk z nejdražšího města

Jak fentanylová krize a astronomické nájmy formují zvuk Vancouveru.

Kardiostimulátor 271

Německý útok na Arles, americké město v Rusku a pobyt v blíže neurčeném chrámu

Hermovo ucho – Boloňské imprese

V každém patře jiné klavíry.

Festival Contempuls se vrací

Tři večery na Žižkově

Vnitřek zvuku rozevřený do prostoru a času

S dramaturgem Otto Wankem o letošní Expozici nové hudby a spektralismu coby její programové náplni

Nevidim

a proto je třeba tenhle rozhovor především slyšet.