- Inzerce -

Jonas Kocher – Ilan Manouach: Skeleton Drafts

Toto CD má opravdu výtečně a přitom decentně vyvedený obal po stránce výtvarné i haptické. Z přerostlého nelakovaného papírového digipacku s pozitivně vytlačeným minimem textu (umělci, titul, skladby, technické informace a vydavatel) vybafne CD se zvířecí lebkou a na něm se nacházejí tři obsažné dialogy dvou skvělých improvizátorů.

Je zajímavé sledovat, jak se vyvíjejí nové směry v improvizaci opouštějící postupně „přísná pravidla“ neidiomatické improvizace zformovaná v první dekádě tohoto století. Improvizátoři se stávají zase rozdováděnějšími a jejich nahrávky se často pohybují na širším spektru výrazu i dynamiky. Toho tu máme příklad i zde, když švýcarský akordeonista Jonas Kocher a belgický saxofonista Ilan Manouach diskutují v nečekaně dlouhých úsecích v mnoha různých kontextech. Těžko lze předpokládat, zda se například táhlá plocha atakující každou chvíli z různých registrů akordeonu i saxofonu zvrhne spíše v šumivé popraskávání a hru s tichem nebo ve freejazzovější pokřikování, avšak tuto polohu často infiltrují také odkazy na evropské tradice v polyfonii a kontrapunktu i v sónické avantgardě druhé poloviny dvacátého století. Rozšířené techniky hry na své nástroje mají oba hráči okamžitě po ruce stejně jako modalitu či klasickou harmonii.

Přitom je to celé dost zábavné. Umělci tu skrze své nástroje komunikují opravdu otevřeně, své hudební identity si navzájem odhalují vpravdě upřímně. Je v tom slyšet technické mistrovství, všeobecná inteligence, respekt, a tedy samozřejmě i humor mnoha stupňů, takže výsledkem nemůže být nic jiného než bezchybná a stále energická souhra. Obal skvělý, ale obsah opravdu ještě lepší.

Jonas Kocher – Ilan Manouach: Skeleton Drafts

Bruit Asso (bruit-asso.org)

 

P.S.: Akordeon a saxofon je stále poněkud málo frekventované obsazení, ale jistou tradici, kterou lze sledovat, již má. Kocher a Manouach jsou v rámci žánru stále svobodomyslní punkeři, pokud by však někoho zajímalo o trošku romantičtější skvělé duo s týmiž instrumenty, má smysl připomenout norské duo Trygve Seim a Frode Haltli, jež natočilo album Yeraz pro ECM v roce 2008.

 

 

 


Zkouška sirén – Kam pro písně?

Staré a nové cesty ke zlidovění.

Zvuk a čas bez významových nánosů

Přitáhnout umělce formátu Klause Langa doprostřed Žižkova se nedaří zas tak často. Miroslavu Beinhauerovi a Atriu Žižkov se to povedlo a využili tuto příležitost naplno.

Most mezi dvěma světy

Žádná vanilka a žádná komfortní zóna v hudbě Hümy Utku.

Hermovo ucho – Art of Duo

Konfrontace jako modus operandi, naslouchání kozíma očima a další zprávy z Tokia.

Ensemble Terrible deset let na scéně

O studentském tělese, které je zároveň intermediální platformou.

Michal Kořán: Endemitní modrá ještěrka

Od xeroxu a propisotu k bandcampové knihovně. Rozhovor se stočí i k přednostem sluchátek a důležitosti vypalování alespoň malého počtu CD-R.

Zkouška sirén – hudba z rukavičky

Technologické ambivalence Laetitie Sonami

Slzy jsou v pořádku…

S Ondřejem Skovajsou o romských písních a projektu Giľora.

Operní pocta „odlišné“ prominentce

V díle o tíživém osudu Rosemary Kennedyové otevírají tvůrkyně důležitá témata, které akcentují zvukově atraktivní hudební složkou.

Ostravské objevování hudby dneška i nových prostorů

Třinácté bienále, dvacet let Bandy, nejdelší koncert „pouhých“ 480 minut, urbex i minimaraton.