Když věhlasný britský pianista Keith Tippett pořizoval tyto nahrávky, zbýval mu rok, respektive devět měsíců života. Ačkoli trpěl bolestmi, povzbuzován o generaci mladším Matthewem Bournem natočil nejúchvatnější klavírní dialogy své bohaté kariéry…
Tippetta jistě netřeba představovat, pár slov bych ale věnoval Bourneho osobnosti. Při studiích v Leedsu se věnoval soudobé vážné hudbě, paralelně k to mu ale také jazzové improvizaci. V roce 2001 se stal v Británii dokonce Mladým jazzovým hudebníkem roku. Spolupracoval s Marcem Ribotem, Johnem Zornem, Barrem Phillipsem či uskupením Nostalgia 77. Jako výtečný hráč na syntezátory např. figuruje v roce 2015 v projektu s hudbou Kraftwerk.
Ať už výraz Aeolian z titulu dvojalba znamená přirozenou mollovou stupnici či odkaz k fantasy románu Patricka Rothfusse The Name of Wind nebo cokoli jiného, je na prvním, studiovém disku skloňován fenomén větru ve všech pádech. Osm pozoruhodných improvizovaných skladeb na ploše bezmála pětašedesáti minut, natočených ve studiích konzervatoře v Leedsu, je pojmenovaných vždy po nějakém výrazném lokálním větru.
Úvodní Etesians jsou čerstvé větry, jež panují v létě v Egejském moři. Tomu odpovídají staccatové pohyby i následné gejzíry sycené jazzem a vážnou hudbou, především pak impresionismem a minimalismem. Lyrické ponory střídají rytmické posuny evokující Steva Reicha. Bise je suchý studený vítr vanoucí ve Švýcarsku; Tippett zde v úvodu moduluje zvuk klavírních strun řadou dřevěných kostek a hraček (rád je využíval již drahnou dobu hlavně při svých sólových projektech), posléze oba nástroje až krystalicky perlí. Dramatické úhozy se slovanskou melodičností zpodobňují Buran, silný stepní vítr ze Sibiře. Mistral je vykreslen jemně, naproti tomu Brickfielder, pouštní vítr v severní Austrálii, hodně razantně, s mocnými údery do klaviatury až fyzicky naléhavými. Strhující proud s různým využitím strun představuje Sirocco, horký severoafrický vítr, naopak Bora (což je zimní vítr na Jadranu) je rozechvíván mrazivými zvuky strun, které se v závěru promění v lavinu. V závěru se horkem tetelí Samoon, vítr ze Sahary, tvořený romantickou i skotačivou melodií s přirozeným klavírním zvukem. Jako bonus sem byla zařazena i krátká verze melodicky chytlavé Tippettovy dvojskladby Something / Made up.
Druhý disk přináší nepřetržitý osmatřicetiminutový proud klavírní hudby z koncertu v londýnském novogotickém kostele Union Chapel, sloužícím jako koncertní sál i jako charitativní centrum pro lidi bez domova. Za dvojitým názvem Sympatico / Trade Wings se skrývá úžasný tok improvizace bez hranic. Nechybí jímavě melodická poloha, zvuková křehkost, osamělost tónů a jejich drúz, perlivý gejzír, imprese, nervní vypjatost, rozvolnění struktury, energie, repetitivní cirkulace tónů, hardbopový tep, ponor do strun, z něhož se vyloupne romantická melodie. To vše vás nenechá vydechnout.
Keith Tippett & Matthew Bourne: Aeolian
Discus Music https://discus-music.co.uk/