- Inzerce -

Kterak eRikm kreslil strašidla

Francouzský gramofonista s japonskými pomocníky čekali, co se zjeví z nicoty.

Pařížan Quentin Rollet na své značce Bisou vydává své oblíbence a své improvizace – někdy se to prolne v zajímavé kolaboraci. Na říjnovém albu se ale podílel jen jako vydavatel a nakladatel. Bezmála čtyřicetiminutové CD je doplňkem ke knize, v níž turntablista, improvizátor a skladatel elektronické hudby eRikm, dobře známý i z českých pódií, ukazuje svá abstraktní ztvárnění strašidel, duchů a podobných entit. Od naivních, popisných kreseb se dostal k abstraktnímu ztvárnění, výtvarnému výsledku napomohlo právě nahrávání s protagonisty ansámblu HANATSUmiroir (Ayako Okubo – flétny, Olivier Maurel – perkuse a elektromagnetické jevy). Erik skladbu zkomponoval a postaral se o live electronics, celek doplňují hlasy čtyř vypravěčů.

Když se hudebníci sešli v nehostinné ratejně, kde měli zkoušet a nahrávat, bylo třeba místnost zvukově upravit. Těžké černé závěsy najednou daly vzniknout poněkud záhrobní atmosféře, v níž se mohlo stát cokoliv. Erik a Ayako Okubo měli dojem, že jsou s nimi v místnosti čtyři entity – nějací jókaiové, jak se v Japonsku obecně označují nejrůznější strašidla, bubáci a šotkové; ze všeho nejdříve se často projevují vydáváním zvuků. A hudba nakonec vznikla z vyprázdnění mysli a naslouchání neprázdné prázdnotě.

Čtrnáct krátkých komprovizací vrší a vrství zvuky i hlasy pod dojmem čehosi nadpřirozeného. Tyto dojmy se často projevují zbystřenými smysly, nižším prahem citlivosti a divokými asociacemi, tedy výrazně taktilně a vizuálně, a eRikm s HANATSUmiroir tento pocit vtělili do hudby velice zdařile. Atmosféra, kterou poslech vyvolá, by se dala krájet, aniž by se tvůrci uchylovali ke klišovitým hororovým rekvizitám, naopak výhradně těží z výrazových prostředků na styčné ploše improvizace a současné kompozice. Mikroruchům a důslednému neulpívání na repeticích a plochách dodává tíhu čtveřice mluvících hlasů, často halených a echovaných, a umné využití zdánlivě neslyšných šumů.

Nedávno jsme se eRikovim věnovali v Kardiostimulátoru 179, kde jsme představili jeho album Fata Morgana natočené s Ensemblem Dedalus. Spolupráce se „soudobkáři“ mu zjevně vyhovuje a vydává pozoruhodné plody.

eRikm & HANATSUmiroir: Echoplasme
Bisou Records (www.bisou-records.com)


Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.

Vzpomínka na Jaroslava Paláta

Před třiceti lety zemřel Jaroslav Palát, zakladatelská osobnost české industriální hudby. Připomínáme jej rozšířením textu, který pro nás před dvanácti lety napsal jeho hudební souputník.

V rukou i v hlavě

Dva mimořádné klavírní recitály koncertní řady Lichtzwang: dámský i pánský.

Nevyzkoumatelné

„Umění jako výzkum“ žádné není. A „výzkum umění“ neexistuje.

Přehled soudobé hudby na Pražském jaru

Jarní sklizeň premiér v rámci festivalu oslavujícího osmdesát let existence.

Zkouška sirén: Sono-fenomenologie

Martin Nitsche a filozofie skrze sluchátka

Výlet do Vaxjö

O Nattramnovi, mýtotvornosti a prasečích nožkách.