- Inzerce -

Margaret Unknown

V neděli 27.11. vystoupí v pražském Café V lese činorodý vídeňský kytarista Max Bogner aka Margaret Unknown. Tento od přírody extrovertní mladík ve svém osobitém stylu, s nímž je nyní stále viditelnější již nejen na rakouské scéně, spojuje divokou rockovou psychedelii, reflexi freejazzové historie a prvky drone a noise, často dohromady s teatrálním pojetím živých vystoupení. Bognerova inspirace japonskými radikály typu Keijiho Haina asi při shlédnutí jeho koncertu nikoho nepřekvapí, a to i dříve než se pustí také do práce s vokálem.

Od svých patnácti let se věnuje výhradně improvizaci. Řada stylově různě orientovaných formací, s nimiž Bogner vystupoval, se vesměs vyznačují zálibou ve spontánním projevu, jmenovat můžeme například Tem­pel Solaire nebo Supra+, které bylo možné slyšet mimojiné i v České republice na letošním Freeze Festu.

V loňském roce se Max Bogner zviditelnil také svým účinkováním v mezinárodním improvizačním projektu ÖNCZkekvist Orchestra, v němž přirozeně figuroval jako jedna z jeho nejvýraznějších ikon. V této formaci se také setkal se členy pražské kapely Tembryo, která ho na večírku plném zvukových překvapení podpoří další kytarou, saxofonem a elektronickými vazbami nesprávně zapojených kazeťáků.


Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.