Mark Alban Lotz: Solo Flutes
LopLop Records (https://www.loplop.nl/)
Flétnista, improvizátor a skladatel Mark Alban Lotz se sice narodil v německém městě Tübingen (12.června 1962) a vyrůstal pak v Bonnu, Thajsku a Ugandě (jeho otec pracoval jako žurnalista), ale jeho vlastí se stalo nakonec Nizozemí. Zde studoval hudbu, posléze pak etnografii opět v Německu (Berlín). Následovalo soukromé studium improvizace ve Spojených státech. Netrvalo dlouho a Lotz se zařadil mezi nejagilnější instrumentalisty experimentální jazzové scény. (Jen pro zajímavost: Lotzův první soubor Albanism Quartet se dostal v roce 1989 do finále soutěže Jazz Contest v Karlových Varech, rozhlasové nahrávky však natočil pro Slovenský rozhlas.) Flétna mu slouží jako nevyčerpatelný nástroj svobodného vyjadřování, k boření hudebních mantinelů. Naplno to dokazuje čerstvým albem Solo Flutes pro label LopLop Records. Po šestnácti albech v pozici lídra a čtyřiatřiceti počinech v roli sidemana jde o Lotzovu první nahrávku sólové flétny.
Padesátiminutové album přináší sedmnáct, většinou drobných skladeb, v nichž Lotz vystřídá celý svůj arzenál fléten – pikolu, altovou, basovou, koncertní, bambusovou, preparovanou, indickou, plastovou, PVC flétnu. Naplno zde rozvíjí především polyfonické speciální techniky hry, včetně tvorby šeptavých, jazykových, kruhových, témbrových, spektrálních, alikvótních tónů a zvuků, simultánního vokálu a pizzicata přes rty. Výrazová škála je na tomto albu až udivující. Ale vše je podřízeno smysluplnosti vyjádření, nejde jen o pouhou, byť jedinečnou ekvilibristiku.
Páteř alba tvoří šestice miniatur hraných na basovou flétnu. Jde spíše o hudebně-fyziologické hříčky, vyjadřující pomocí tónů lidskou řeč (Albert Speaks), pocit hladu (evokace kručení v žaludku v Hungry III.), emotivní dialog muže a ženy (Adam And Eva), hltavé polykání (Do Not Swallow), utrpení a umírání (The Fish On The Dry) a uvěznění v hlubině či propasti (Inside). Tyto mistrovské erupce tónů a zvuků obalují ozvěny hudby arabské (Eastern Desert), tibetské (PVC Mantra) a indické (Whisper Alap), dále výrazné inspirace přírodou (evokace letu můry v Dear Moth, impresionisticky hladivý A Fine Winter) a pocty hudebním géniům minulosti: Johnu Coltraneovi ve Whole Steps (vychází z jeho majstrštyku Giant Steps), Miriam Makebě (jihoafrické motivy v Piccolo For Makeba), Rolandu Kirkovi ve skladbě For Rahsaan (s patřičným bluesovým feelingem) a J.S. Bachovi v Major Circles.
S každým novým poslechem objevíte další inspirace a hudební roztodivnosti. Lotzovo album sólových fléten představuje nejčistší (a nejupřímnější) podobu volné improvizace, jež především něco vyjadřuje, a zároveň vás zve na dobrodružný výlet do říše zvuků, tónů a barev.
Ochutnávka sólové improvizace Marka Albana Lotze:
