Milan Langer a jeho Factory v Hradci Králové

  
766

„Nedělal kompromisy, byl programově arogantní a pořád se chtěl pusinkovat.“ Český Andy Warhol se dočkal první retrospektivní výstavy, představil se i jeho tvůrčí okruh Art Division Team Victory Nox. Výstava láká i na pestrý doprovodný program.

Do 26. května potrvá v Galerii moderního umění v Hradci Králové vskutku výjimečná výstava. 14. února zde byla otevřena první souborná retrospektiva hradeckého pop-artisty Milana Langera nazvaná Transformer Milan Langer & Victory Nox Art Division Team. Komentovaná prohlídka, již jsem absolvoval 7. března s Mgr. Martinou Vítkovou, mne přesvědčila o tom, že nebýt onoho temna komunistické normalizace, mohl být Langer světovým pojmem stejně jako třeba Andy Warhol. Výstava je výtečně připravena kurátorkou Petrou Příkazskou, co nevidět se objeví také reprezentativní monografie.

Milan Langer se narodil se v Ústí nad Orlicí, do Hradce Králové přišel v roce 1975. Pracoval jako aranžér tamního Módního domu DON a jeho umělecké kreace ve výlohách budily velkou pozornost. To byla jeho jediná povolená, oficiální tvorba, v galeriích výtvarného umění vystavovat nesměl. Přesto (nebo právě proto) tvořil od rána do noci, vlastně neustále; celý jeho život byl jedinou, nepřetržitou uměleckou performancí. Jinými slovy: doslova se tvorbou prodral k smrti. Zemřel třiasedmdesátiletý, 20. listopadu 2017. Zanechal za sebou sítotisková plátna, digitální tisky, básnické a hudební texty, kresby, náměty na performance a videa, jazzové a divadelní plakáty atd.

Východiskem mu byl světový pop-art, zpočátku se inspiroval také land-artem a body-artem. Záznamy performancí ze sedmdesátých let, zachycené objektivem Zdeňka Merty, jsou nyní vystaveny zcela poprvé. Po roce 1989 se díky dostupnosti nových technologií věnoval pohybovému obrazu, respektive videoperformanci ve scénickém pojetí. Významným bodem Langerovy kariéry se stala společná výstava se Sirem Peterem Blakem v Křížové chodbě pražského Karolína v roce 1994. Zde došlo k přímé konfrontaci středoevroského pop-artu s tím původním, britským. Langerovi přátelé dodnes vzpomínají, jak slovutnému umělci, který byl autorem např. ikonických obalů desek Beatles, včetně Seržanta Peppera, spadla při pohledu na Langerovy obrazy brada. Ten také vytvářel obaly elpíček. A nejen to: byl textařem a duchovním otcem, nebo chcete-li vrchním ideologem legendárních kapel z přelomu 80. a 90. let – performační MAO a hardcoreové úderky Meat House Chicago I.R.A.

„Asi tomu dnes už neporozumíte, vy současníci z jiných světů – ale tohle mě tenkrát tvarovalo,“ prohlásil na adresu MAO básník a zvukový performer Jaromír Typlt. „Ten chraplák, ten se mi tenkrát zarýval pod kůži!“ Slávek Hamas Hamaďák, který měl v té době kapelu Piráti, jež jako první u nás fúzovala bigbít s hip-hopem, vzpomíná na Mildu, jak Langerovi s láskou říkal, takto: „Byl to echt hradecký anarchista. V roce 1988 nás seznámil literární teoretik Lacina. Scházeli jsme se pak u obchodního domu DON, kde Milan pracoval jako aranžér. Představil jsem mu svého spoluhráče, kytaristu Petra Vyšohlída, a tím jsem se, jak se později ukázalo, vlastně nejvíc zasloužil o vznik kapely I.R.A., kterou Petr s Milanem někdy v roce 1990 založili. Milda byl těžký sousto a za každou cenu svůj. Nedělal kompromisy, byl programově arogantní a pořád se chtěl pusinkovat. Uměl však bejt i milej a přátelskej. Uvnitř to byl přecitlivělej chlapík.“

Milan Langer coby Transformer měl (a dosud má) velký vliv na hradeckou vizuální a hudební scénu; sdružoval kolem sebe mladé výtvarníky, filmaře, básníky, umělce všeho druhu. Tak vznikla skupina Art Division Team Victory Nox, jež zčásti převzala a modifikovala systém Warholovy newyorské Factory. Do týmu patří Radoslav Pavlíček, Jindřich Max Pavlíček, Jaroslav Schejbal, Petr Vyšohlíd, Michal Tošner, Pavel Doskočil, Martina Hozová, Pavel Sůva, Michal Kindernay, Zdeněk Merta a Radek Škoda. „V posledním období vystupují jako chovná smečka a sirotci,“ píše se v průvodním textu výstavy. V Galerii moderního umění v Hradci Králové se konečně představují společně s Langerem i každý sám za sebe. V této souvislosti se zmíním o Poctě Andymu Warholovi (+ Simonu Wiesenthalovi), v níž místo čtveřice Campbellových polévek použil Radek Škoda konzervy s Cyklonem B. To mi při komentované prohlídce naskočila husí kůže po celém těle…

V závěru prohlídky zazněl jazz. Vystoupilo duo František Uhlíř (kontrabas) a Martin Brunner (flétna). Nebyla náhoda, že právě tito muzikanti. Uhlíř je rodákem z Ústí nad Orlicí jako Langer, Brunnera spojuje s výtvarníkem nejen přátelství, ale také profesionální spolupráce na propagaci festivalu Jazz Goes To Town; plakáty z té doby jsou jazzofily ceněnými sběratelskými artefakty.

Během trvání výstavy proběhnou ještě dvě doprovodné akce se vstupem zdarma. 11. dubna od 17.00 další komentovaná prohlídka, tentokrát i s kurátorkou Petrou Příkazskou; o hodinu později koncert Ondřeje Sifona Anděry (WWW Neurobeat) s Langerovými texty. 17. května v rámci Muzejní noci vystoupí ve 21.00 legendární undergroundová kapela Bílé světlo, nejbližší přátelé Milana Langera.

Více na galerijních stránkách https://www.galeriehk.cz/.