- Inzerce -

Motor!k aneb Nomen omen

Na třetím albu přinášejí belgičtí Motor!k svůj zatím zvukově nejvyzrálejší příspěvek k současné neo-krautrockové vlně.

Je až fascinující, jak rozsáhlá celosvětová hudební scéna se přibližně v poslední dekádě a půl rozrostla na základě obdivu k tvorbě německých psychedelicky rockových či elektronických kapel ze 70. a 80. let století minulého (Can, Neu!, Kraftwerk, atd.). Belgické instrumentální trio Motor!k se již podle svého názvu hlásí k opravdové esenci žánru označovaného jako krautrock. Pracuje s odpichovými vpravdě motorickými rytmy (bicí Dries D’Hollander), nad nimiž tandem kytaristů vybavených též syntezátory a další elektronikou drtí všemožně efektované a šťavnatě zkreslené riffy i plochy při minimálních harmonických změnách. Hutné a vytříbeně jednoduché basové linky vycházejí též ze syntezátoru analogového charakteru.

Hlavním autorem je zde Joeri Dobbeleir (známý též z pozoruhodné formace The Whereabouts Of J. Albert) a trio dotváří generačně starší Dirk Ivens (od 80. let s pauzou až po současnost spjatý též s kapelou The Klinik). Motor!k jsou na své desce označené pouze číslem 3 chvílemi kosmicky romantičtí, například v kompozici Reflections, mnohem častěji však surově kytaroví, ale po elektronické stránce mají zase zálibu i v rozličných zábavných poťouchlostech typově od decentně pulzujícího techna až po legračně aranžované robotické smyčky například ve skladbě Zug. Bicí se až na jednu výjimku vkládají do procesu vždy napřed velmi zvolna, všechny skladby se ale nejpozději ve druhé polovině dočkají pořádného beatového řádění, ve čtyřech ze šesti (o délkách cca od pěti minut po osm a půl) i v řádně svižných tempech. Ocenit je potřeba v rámci žánru také poměrně čistý a moderně srozumitelný zvuk celé nahrávky, a citlivě promyšlené hudební formy vyváženě dávkující groovy a psychedelii, pod kreativní kontrolou mají hráči i doznívající konce nahrávek, nehrozí tak dojem zbytečné rozplizlosti, jak se občas v krautrocku může přihodit.

Vřele doporučuji k poslechu, ale pozornost si zaslouží i zajímavý stylový záběr berlínského labelu Out of Line přinášející ve své dramaturgii podobně svěže i překvapivě uchopené nahrávky i v různých tvrdších rockových či metalových směrech.

Motor!k: 3
Out of Line (https://www.outofline.de)


Hermovo ucho – Chvála dlouhověkosti

Stoletý Marshall Allen vydává první desku pod svým jménem, o dva roky mladší Milan Grygar stále vystavuje nová díla, osmdesátiletý Anthony Braxton pracuje na šestatřicetidílné opeře.

Jiří Durman a Miroslav Posejpal: Nové a nové spirály

V kavárně s věrozvěsty české improvizace.

Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.

Vzpomínka na Jaroslava Paláta

Před třiceti lety zemřel Jaroslav Palát, zakladatelská osobnost české industriální hudby. Připomínáme jej rozšířením textu, který pro nás před dvanácti lety napsal jeho hudební souputník.

V rukou i v hlavě

Dva mimořádné klavírní recitály koncertní řady Lichtzwang: dámský i pánský.