- Inzerce -

Není nic čistšího a jednoduššího než hrát jazz

„Páni, tohle trio je opravdu splněný sen – dva z mých nejoblíbených jazzových hráčů všech dob. Boba jsem poprvé slyšel na albu Pat Metheny: Bright Size Life a svým otevřeným přístupem ke hraní mne prostě nadchl. Stejný příběh se týká Arilda; slyšet ho na raných deskách Jana Garbareka a Terje Rypdala. Bylo tak snadné hrát s těmito dvěma mistry kreativity a jazzu… doufejme, že další budou následovat…“ (Samo Salamon)

A slovinskému kytaristovi a skladateli se triová nahrávka vskutku povedla! Doposud jsem recenzoval buď jeho dueta či sólové adaptace skladeb Erica Dolphyho. Nové album se skví vskutku tou nejkreativnější rytmikou, doslova rytmikou snů. Norský kontrabasista Arild Andersen se na jazzové scéně pohybuje od roku 1967, jen pro label ECM nahrál pod svým jménem 22 alb! Vedle výše zmíněných Garbareka a Rypdala jsou v jeho portfoliu kupříkladu Don Cherry, Chick Corea, George Russell, Paul Bley či Nils Petter Molvær. Americký bubeník Ra Kalam Bob Moses má bohaté zkušenosti z hraní s kytaristy různého zrna; kromě Methenyho to jsou třeba Larry Coryell, Bill Frisell i šaman avantgardy Tisziji Muñoz. S ním vydal album Love Everlasting (Amulet Records, 2014), jež bylo mnohými kritiky hodnoceno jako Album roku. Jinak hrál snad s každým, kdo něco ve světovém jazzu znamená (Gary Burton, Carla Bley, Dave Liebman, Mike Gibbs, Steve Kuhn, Charlie Haden, Charles Mingus atd.).

Šestapadesátiminutové album obsahuje devět skladeb; na většině se podílí autorsky celé trio, po jedné Andersen a Moses, jedna (závěrečná) je převzatá z repertoáru legendárního freejazzového divouse Alberta Aylera. Je to slavná Ghosts. Hrají ji s vervou, vypjatě, eruptivně; pojali ji jako hold spirituálnímu a zároveň rebelantskému hnutí Black Power. (Ostatně co se týče šťavnatosti zvuku, Salamon na albu nechává rozkvétat především elektrickou kytaru; jen ve dvou skladbách bere do rukou kytaru akustickou.)

Ovšem již úvodní osmiminutová skladba Tell Yourself perkusivním entrée evokuje Afriku. Všichni tři aktéři hrají v podstatě svůj sólový part, značně rozvolněný a pozvolna zahušťovaný. Ale drží to pohromadě. Uvnitř toku ale panuje pnutí, které vzrušuje. Občas se vynoří melodie vonící mořem, aby ji vzápětí pohltila brunátnost kontrabasu. Následují mysteriózní, meditativní Rooms of Clouds a psychedelií, špínou a kytarovou razancí zatěžkaný skvost The Golden Light of Evening. Akustická kytara proplouvá polyrytmickým předivem v You Take My Arm, poté zazní Something Unusual se skvostnou kontrabasovou improvizací. Nechybí ani severská melancholie v Andersenově kompozici Little Song, zhutnělá ovšem bobtnajícím kytarovým chorusem. Na ni navazuje živočišná, prosluněná radost a pohoda Mosesovy skladby Pure and Simple Being s perkusivním prouděním a uvolněnou akustickou kytarou. Pak jsou tu ještě chrlivé a rozvířené emoce v The Moon Departing After a Night With Us a dozajista budete mít chuť pustit si CD znovu.

Samo Salamon, Arild Andersen & Ra Kalam Bob Moses: Pure and Simple
vlastní náklad (https://www.samosalamon.com)