- Inzerce -

Obscure Records

Ubu web, neustále se rozrůstající archiv textových a audiovizuálních materiálů týkajících se avantgardního umění, má na léto pěkný nový přírůstek. Deset alb, která původně vyšla na značce Obscure Records Briana Ena. Značka za pouhé tři roky své existence (1975–1978) podchytila kořeny britského pohledu na hudební minimalismus a formující se ambientní hudbu. Vedle Enovy slavné nahrávky Discreet Music a raných počinů Michaela Nymana tu najdete hudbu Gavina Bryarse (slavné dílo The Sinking of the Titanic i málo známou operu Irma), Penguin Café Orchestra, Harolda Budda, Johna Cage nebo spolupráci Davida Toopa s konstruktérem nezvyklých hudebních nástrojů Maxem Eastleym. Hudba z Obscure Records je zároveň experimentální i sentimentální  a i díky této kombinaci prošlápla důležitou cestičku, na niž pak mnozí navázali.

Soukromý tip: John White – Drinking And Hooting Machine. Zde v nové interpretaci:





Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.