- Inzerce -

Paralelní svět Les Rallizes Dénudés

Sbírání bootlegů – pirátských alb není vzhledem k jejich většinou pofidérní pro každého. Pokud si ale někdy chcete poslechnout japonské Les Rallizes Dénudés, nezbývá vám nic jiného než se s ní smířit. Tahle skupina totiž funguje poněkud jinak, než bývá zvykem: koncem šedesátých let vznikla v  radikálně levicových divadelních kruzích a její vystoupení připomínala warholovskou show Exploding Plastic Inevitable – zpěvák a kytarista Takeshi Mizutani ostatně miloval zpětné vazby a hlukové stěny druhého alba Velvetů a debutové desky tria Blue Cheer. První studiové nahrávání Rallizes dopadlo tak katastrofálně, že se Mizutani rozhodl do studia již nikdy nevkročit a na všech koncertech nadále hrát uzavřený repertoár několika písní s repetitivními riffy, nad nimiž divoce čaroval hlasem a  kytarou. Když se baskytarista Rallizes Moriyasu Wakabayashi 31. března 1971 spolupodílel na únosu letadla do Severní Koreje (čeští rockeři jistě vzpomenou na seriálové Mimikry a olympikovskou perlu Únos), uzavřel se paranoiou stíhaný Mizutani do izolace a několik let vycházel ze svého bydliště pouze na nejnutnější nákupy. Kult Rallizes ale rostl a  Mizutani s nejrůznějšími doprovodnými hudebníky začal na přání oddaných příznivců sporadicky vystupovat. Každý koncert byl nahráván a početná diskografie bootlegů nejrůznější kvality se jednou stane jediným odkazem jedné z nejneobvyklejších skupin v dějinách rocku.


Přehled soudobé hudby na Pražském jaru

Jarní sklizeň premiér v rámci festivalu oslavujícího osmdesát let existence.

Zkouška sirén: Sono-fenomenologie

Martin Nitsche a filozofie skrze sluchátka

Výlet do Vaxjö

O Nattramnovi, mýtotvornosti a prasečích nožkách.

David Thomas 1953–2025

Hovnajs. Odešel frontman Pere Ubu, zlý dědek amerického rocku.

Nejde jen o talent, ale hlavně o podmínky

S Barborou Vackovou Gillies o ženách skladatelkách.

Zkouška sirén – experimenty na ajmarský způsob

Cergio Prudencio a jeho divoký postkolonialismus

laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.