Své sólové album postavil saxofonista a klarinetista Pavel Hrubý především na komorní komunikaci svých nástrojů buď v akustických duetech s několika svými po léta prověřenými hudebními partnery nebo sám s tichým prostorem nahrávacího studia. Tak nám osamocený basklarinet album nazvané Between the Lines také rovnou otevírá.
Pro Hrubého je výchozím přístupem k nahrávce hlavně improvizace, tu a tam okořeněná komponovaným tématem, harmonickým základem, či rytmicko-melodickým groovem. Drží se přitom svého osvědčeného koktejlu standardnějších jazzových idiomů, narazíme zda na meditativní pasáže hezky příbuzné například takovému Janu Garbarekovi v jeho folklórnějších chvílích (viz například album I Took Up the Runes), nechybí ani freejazzový humor v duchu například Art Ensemble of Chicago. To vše i mnoho dalšího mezitím proznívá ze všech hudebních dialogů i sól. Třeba na některých nahrávkách kapely Limbo jsme mohli přistihnout Hrubého i jako hráče i jako leadera při podstatně větším experimentování se zvuky a občas i s hudebními formami. Zde chce leader zřejmě projekt ukočírovat více v mantinelech esteticky mírumilovné „hezké“ improvizace, a daří se mu přitom desku ubalancovat na úrovni nezávislosti i vůči jazzovému mainstreamu i vůči experimentální scéně. Za nalezení zalíbení v tomto albu se tak nemusí stydět opravdu nikdo.
Rituálnější a folklórnější polohy tu přicházejí ve skladbách, na nichž Hrubý spolupracuje s Milošem Dvořáčkem hrajícím tady na rozličné perkuse a mandolínu, na charakteru celé hudby se tu podílí také občasné studiové zmnožení dechů a dlouhý chrámově působící dozvuk. Středoevropštější komorní atmosféru přinášejí zase velmi ústrojná dueta s klavíristou Michalem Nejtkem. Nejjazzovější jsou dueta s trumpetistou Františkem Kučerou (zde hraje také i na perkuse). Při čistě sólových vstupech může být Pavel Hrubý hezky modálně lyrický (Roots) i freejazzově expresivní (Bzook).
Všechny kousky na tomto CD s sebou nesou poselství, že nejdůležitější je na hudbě to, aby potěšila pokud možno všechny své hráče i co možná všechny možné posluchače. V souladu s ním si můžeme užít i závěrečnou coververzi, píseň Don’t Give Up Petera Gabriela, kterou pro osmičlenný ansámbl decentně zaranžovala Štěpánka Balcarová, ani toto výjimečně větší obsazení však nenaruší celistvost tohoto delikátně intimního alba.
Pavel Hrubý: Between the Lines
Amplión Records (https://www.amp.cz)