Česká filharmonie trochu překvapivě nabízí v první květnový týden – tedy zítra, ve čtvrtek a pátek – tři večery za sebou program ze skladeb mladších padesáti let. Melodien Györgye Ligetiho jsou z roku 1971 a nabízí bludiště proplétajících se melodických linií. V letech 1973–1983 vznikla Třetí symfonie Witolda Lutosławského využívající v některých pasážích takzvané omezené aleatoriky – tedy techniky, kdy jsou některé parametry hudby ponechány na okamžitém rozhodnutí hudebníků a výsledek se při každém provedení liší, ačkoliv celková forma díla zůstává zachována. Hlavním tahákem koncertů ovšem bude kompozice Speaking Drums Petera Eötvöse, zároveň dirigenta celého programu. Skladba byla napsána v letech 2012-2013 pro mladého hráče na bicí Martina Grubingera, který ji také v Praze provede, a vychází ze slovních hříček ve zpracování básníkem Sándorem Weöresem. Bubeník je zde zapojen též jako recitátor a podle instrukcí v partituře putuje po scéně od nástroje k nástroji. Martin Grubinger v Praze vystoupil v roce 2008 na festivalu Struny podzimu a již tehdy ukázal, že v jeho podání může i hudba Iannise Xenakise znít trochu jako samba. Není divu, že Eötvösovu skladbu pojímá rovněž jako energickou show.
Na programu původně byla ještě Eötvösova skladba zeroPoints, která byla nakonec vyškrtnuta. Tak si ji můžete poslechnout zde: