- Inzerce -

Phaerentz III

Phaerentz III

PHAERLAG (https://phaerentz.bandcamp.com)

 

Petr Ferenc, jehož jméno není třeba dlouho čtenářům HIS Voice představovat, ve třetí sólové nahrávce zkoumá svůj pobyt v Hamburgu a za použití různých technik pracuje se zvuky převážně v čisté podobě. První skladba Monochrome otevírá album zvláštní akustickou procházkou, těžko říct, zda šťavnatý dozvuk pochází ze hamburské Kunstahalle, kde byla nahrávka natočena, nebo zda byl efekt přidán v postprodukci. Vrzání podlahy je podrobeno řadě striktních kompozičních pravidel a výsledek zní jako zareverbovaný tenis na praskajícím zamrzlém rybníku.

Druhá skladba/improvizace Tape music Schiphorst 2013 hned od počátku dává vědět, že o žádnou selanku opravdu nepůjde. Vcelku poklidný ambient terénnní nahrávky střídá sedmadvacetiminutová asambláž klouzajících a krátkých smyček. Páskové opakovače určené k výuce výslovnosti jazyků jsou náležitě znásilněny, drobné odchylky a nepřesnosti dané formátem dostávají smysl právě pomocí extrémně repetitivního pojetí skladby. Na počítači by to nejspíš byla nuda. Pulsující výlet na hranicích snesitelnosti určitě není pro každého, ale trpělivost se vyplatí, protože akustické detaily smyček vyvstanou až po delší době. Sluch se po zaplavení zvukem přelaďuje sem a tam, a mnohem zřetelněji vnímá i drobné nepravidelnosti, vibrace se různě proměňují a poloha sluchového ústrojí v místnosti se stává součástí celé kompozice. Kromě soustředěného poslechu lze také album doporučit k úklidu, obzvlášť skladbu Tape music Schiphorst 2013. Některé frekvence jsou slyšet v rohu, některé před reproduktorem, jiné se prazvláštně skládají a zase rozlučují. Pokrucování hlavou a pohyby s koštětem mohou vzdáleně připomenout tanec, ale dance music se opravdu nekoná.

O závěreční sinusové ódě Good Morning (přes opakovaný poslech se zdá, že nejde o cover „kokrhací“ skladby Beatles ze Seržanta Pepře) platí rovněž slova o pohybu v místnosti.  Zvukové vlny se převrací tak nějak snáze, ladněji a efekt „skládání tónů v uších“ funguje zase na jiné rovině. Psychoakustický efekt poslední nahrávky posluchač nejlépe ocení se sluchátky, efekt této binaurální rozcvičky se bude lišit s každým posluchačem, ale není příliš těžké ztratit přehled o čase a např. zapomenout odejít do školy. Všem třem částem nahrávky je společný styl práce se zvukem a orientace spíše na jeho fyzickou stránku. Než na vytříbené muzikantství je zde kladen důraz na zvláštní trpělivost, pokoru, meditativnost (samozřejmě bez korálků, zvonečků, vonných tyčinek, atd.), a schopnost ztišení, i přes množství hlasitých momentů. Album III je abstraktní, nevyvolávající konkrétní představy, nálady, ale spíš vzbuzující otázky, pocity neznámé, ba někdy i nepatřičné, nepříjemné, až si ani posluchač neuvědomí, jak rychle se stal jedním z nástrojů.

Album lze za libovolnou částku stáhnout na bandcampu, tamtéž lze objednat ovšem také na kazetě.


Pozitivní skryté záměry

Rozhovor s Michalem Nejtkem.

Opera? Rave? OPERAVE!

Možnosti, úspěchy i limity setkávání operních hlasů s DJskou scénou.

Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.