- Inzerce -

PJUSK: Tele

PJUSK: Tele

Glacial Movements (www.glacialmovements.com)

Není žádným tajemstvím, že Alessandro Tedeschi na svých Glacial Movements records ve slunné Itálii upřednostňuje kraje (pokud možno věčného) ledu, polárního záření a mrazivé tišiny. Do této scenérie se mu náramně hodila tvorba dvojice Pjusk, pod jejímž jménem se ukrývají Rune Sagevik a Jostein Dahl Gjelsvik, konkrétně album Tele (pozor, to není český název! – vyjadřuje zamrzlou podzemní vodu), už třinácté v pořadí „ledové edice“. Oba jmenovaní hudebníci žijí na západním pobřeží Norska v jakémsi bungalowu na horách a jejich inspirací je právě drsná  norská příroda, sníh, led a chlad, což kromě jiného osvědčili i předtím na albech Sart (2007) a Sval (2010,  obě na 12k).

Hned vstup do alba připomene zvukovou reportáž z krajiny zahalené do mlhy, kterou provívá hučivý vichr, kde zaslechneme vzdouvání vod a praskot ledu a kde tušíme sněhovou metelici. Prostě tu mrzne, až praští – což je i slyšet. Atmosféričnost devíti záběrů, které se překlápějí jeden do druhého, vyznačuje povlovnost, valivost, křišťálová zvonivost, zdánlivě nevzrušená vzrušivost, chorovod ledové tříště, protkávaný takřka morseovkovými sděleními. Z minimální rozdílnosti mezi jednotlivými zastaveními, jako je Krystall nebo Polar, se pouze občas vynoří náznak přitvrzenější rytmičnosti, rozdílnost proláklin a vrcholení, dráždivost (která není podrážděností).

Samozřejmě jde o ambientní pojetí, které je předurčeno lokalitou a které můžeme procítit, pokud se poddáme jeho tu (většinou) tlumenějšímu, tu výraznějšímu znění a pokud se ztotožníme s postupy Sagevika a Gjelsvika. Jestliže nás mine, můžeme tuto hudbu pojmout jako pouhé podmalování prostoru, jako zvukovou kulisu. Ale v tom už bývá dvojpólovost ambientu a je třeba doznat, že Pjusk s ohledem na rozmezí edice náleží spíše k těm příznivějším dílkům; sice občas ukolébává, ale většinou neztrácí na intenzitě, proudnosti, hloučení zvukových meteorologických anabází i vnoření do dechu dálav (to pro nás středoevropany, pro tvůrce alba jde o každodenní realitu jejich okolí).

Z. K. Slabý




Zkouška sirén – Kam pro písně?

Staré a nové cesty ke zlidovění.

Zvuk a čas bez významových nánosů

Přitáhnout umělce formátu Klause Langa doprostřed Žižkova se nedaří zas tak často. Miroslavu Beinhauerovi a Atriu Žižkov se to povedlo a využili tuto příležitost naplno.

Most mezi dvěma světy

Žádná vanilka a žádná komfortní zóna v hudbě Hümy Utku.

Hermovo ucho – Art of Duo

Konfrontace jako modus operandi, naslouchání kozíma očima a další zprávy z Tokia.

Ensemble Terrible deset let na scéně

O studentském tělese, které je zároveň intermediální platformou.

Michal Kořán: Endemitní modrá ještěrka

Od xeroxu a propisotu k bandcampové knihovně. Rozhovor se stočí i k přednostem sluchátek a důležitosti vypalování alespoň malého počtu CD-R.

Zkouška sirén – hudba z rukavičky

Technologické ambivalence Laetitie Sonami

Slzy jsou v pořádku…

S Ondřejem Skovajsou o romských písních a projektu Giľora.

Operní pocta „odlišné“ prominentce

V díle o tíživém osudu Rosemary Kennedyové otevírají tvůrkyně důležitá témata, které akcentují zvukově atraktivní hudební složkou.

Ostravské objevování hudby dneška i nových prostorů

Třinácté bienále, dvacet let Bandy, nejdelší koncert „pouhých“ 480 minut, urbex i minimaraton.