- Inzerce -

Pozítří: melancholie s Ptačími lidmi

„Vídenští Bird People otevřou klub K4 závanu jarní psychedelické melancholie. Jako své hudební dítě je založil před třemi lety Uli Rois, rovněž zakladatel labelu Feathered Coyote Records, který sám sebe charakterizuje jako „portál kosmického akustického vyzařování“. Line-up se různorodě mění od téměř folkové či rockové sestavy s bicími, cellem nebo varhanami až po sólové průzkumy psychedelických dronů pomocí strunných nástrojů, což bude nejspíš i případ pražského koncertu skupiny,“ přemlovají nás pořadatelé, abychom si ve středu (10.4.) večer udělali čas. A pokud jste alespoň trochu květinkoví, alou! „Bird People v minulém roce mimo jiné vydali třetí, zdařilé album Pulse In the Void / Sky Huntress (slyšte zde). Dobře je charakterizuje Marc Roberts z Foxy Digitalis: ‚Jedná se pravděpodobně o nejhezčí kolekci písní, zvuků a sentimentu, kterou letos uslyšíme. Je meditativní, reflektivní, povznášející a melancholická, dotýká se samotného centra toho, co nás dělá lidmi. Upřímné, osobní a mírumilovné album mimořádné, přirozené krásy.‘

Druhým vystupujícím bude drone/noise americká formace A Story Of Rats, z původního tria se v Praze představí její zakladatel, zvukový a vizuální umělec Garek J. Druss, známý také jako člen improvizačního dua Dull Knife a portlandských projektů Atriarch, Tecumseh a Mezektet, které jsou o poznání agresivnější. Rovněž je skladatelem divadelního ansámblu Saint Genet, jež se letos objeví mj. i na Donaufestivalu v Kremsu. Hudba ASOR je význačná svou intenzitou a sílou, valivými temnými drony na pomezí ambientu a doomu/blacku. Záměrně chybí substantivum “metal”, jelikož s ním má Garekova hudba společné jen některé nálady, včetně pseudo-sakrální monumentality. Občas připomene i starší, potažmo obecně rituálnější, nahrávky Burial Hex.“ Libo ukázku?


Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.

Hermovo ucho – Stačí jen poslouchat?

8. března by bylo Janu Zuziakovi (1946–2021) osmdesát. Následujícím textem, jenž je upravenou částí připravované monografie, akcentujeme absenci mimořádné brněnské osobnosti na české umělecké scéně.

Mihotání Lizy Lim

Extatické zakoušení v hudbě australské skladatelky.

Opery na tenise i v hotelu

Sedm novinek se chystá na New Opera Days Ostrava.