- Inzerce -

Pulzující i zraněné beaty tria Dell / Lillinger / Westergaard

Výteční instrumentalisté z Německa a Dánska představují své opět inovativní přístupy k volné jazzové improvizaci.

Beats vyšlo 29. ledna a je třetím společným albem vibrafonisty Christophera Della, bubeníka Christiana Lillingera a kontrabasisty Jonase Westergaarda. Oproti předchozím opusům GrammarGrammar II. (recenze zde), v nichž trio vycházelo z konstrukce větších forem pomocí minimalistických struktur, nyní „fragmentuje větší celek na minimalistické entity, které jsou následně zpracovány v procesech interakce a rekonfigurace,“ jak vysvětluje Dell. Trojice tak překračuje „obvyklou dichotomii rytmické části vs. sólový hráč.“

Improvizátoři se tak mohou pustit i do odvážnějších her s celou hudební strukturou. Jejich interakce se vyznačuje obrovskou energií, jež se zhmotňuje v různých zvukových dějích a ve vztazích mezi nimi. Formy vznikají teď a tady a jsou navěky zakonzervovány na dalším z CD a LP tohoto tria, prezentovaného tentokrát jako opravdu umělecký artefakt. Disk je vložen do plechové krabičky s knížečkou zbytečně nepřeplácanou informacemi ani grafikou, stoosmdesátigramový vinyl je pak ve zlatém nebo stříbrném provedení.

Poslech pětatřicetiminutové kolekce je tak učiněným dobrodružstvím, vzrušením, jež neslábne a svádí k dalším opakováním odhalujícím nové a nové vrstvy tohoto unikátního hudebního útvaru. Ten je rozčleněn do třinácti číslovaných částí, z nichž nejdelší má něco přes pět minut. Některé části přecházejí jedna v druhou, čímž umocňují účinek té předchozí. Před posluchačem tu defilují pekusivní hrátky, alikvótní plástve (I.), zhutnělé bicí a basové figury, jimiž se proplétají vibrafonové riffy, proměnlivý minimalistický tok, houstnutí, rytmické drobení (II.), posuny i prodlevy schopné zrodit melodii, ale ta je v rauši (III.). Hutný a nevypočitatelný proud může nabrat tah až k power free jazzu (IV., VI.), v rozvolněné a nepředvídatelné sazbě probleskne i hard bop, vibrafon na okamžik dokonce zaswinguje. V osmém kusu rozřeší třaskavé napětí mezi nástroji až rockové sazby vibrafonu, aby hned následující skladba rytmiku roztrhala a zahltila hudební prostor elektroakustickými zvuky. Vibrafon pak dospěje až k nabluesovělému hlasu à la Bobby Hutcherson sedmdesátých let (X.), nebo k niternému, až mysterióznímu hnětení tónů (XI.), které přejde ve čtvrtou ze Šesti bagatel Antona Weberna, v dráždivou směs zvukové meditace a rytmického opojení. Freejazzová energie se zvolňuje až v samotném závěru. Pára se vypouští…

Dell / Lillinger / Westergaard: Beats
Plaist Music https://www.plaist-music.com/


Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.