Se vzrůstající elektronizací všech představitelných oblastí lidského života výrazně stoupá i množství vyzářeného elektromagnetického smogu. Nejrůznější elektronické systémy při plnění svých funkcí vyzařují frekvence nejrůznějších délek a zvláštní meziprodukty těchto zařízení neodstraní ani pečlivé stínění. Profesionální vývojáři se snaží různými technikami nechtěné vyzařování potlačit a dosah nežádoucích polí bývá naštěstí omezen, aby nedocházelo ke vzájemnému rušení spotřebičů. Při zájmu o skryté elektronické zvuky je ale třeba jít protichůdným směrem a obvykle nežádoucí signály naopak lokalizovat, zesílit a nahrát. Ruchy magnetických polí mohou být až překvapivě hudební, k prozkoumávání podobných signálů stačí k citlivému nahrávacímu zařízení (vstup zvukové karty, magnetofon, příruční rekordér) připojit indukční snímač – cívku.
Pro poslech pozoruhodného vyzařování spotřební elektroniky stačí téměř jakákoli cívka s větším množstvím závitů. Jako téměř profesionální zařízení pro tento účel poslouží snímač z kytary, ale stačí i cívka z vyřazeného relátka. Vývody cívky zapojíme na přívodní kabel s konektorem dle vlastních preferencí, orientace cívky zde nehraje roli. Střední vodič doporučuji zapojit přes keramický kondenzátor hodnoty 100 nanofaradů – zvukové karty na mikrofonním vstupu často mají vyvedené napětí k napájení elektretového mikrofonu. Kondenzátor umožní průchod slyšitelných frekvencí a zároveň zabrání nežádoucímu zkratování napájecího napětí zvukové karty. Zastánci autentických DIY řešení nemusí používat již vyrobené součástky a mohou celou snímací cívku navinout, jedinou překážkou může být požadované množství závitů, kterých by mělo být minimálně okolo stovky. Tenké dráty se snadno přetrhnou a k navíjení stovek závitů je zapotřebí klid a značná trpělivost. Improvizovaný snímač-cívku můžeme přikládat k různé spotřební elektronice, pro ověření funkce lze začít např. se spínaným zdrojem k počítači, který obvykle vydává agresivní vysokofrekvenční pištění. Vhodnými objekty jsou také mobilní telefony, pro představu o navíjení a o potenciálních zvukových možnostech lze shlédnout následující video:
Všudypřítomné notebooky jsou dalším zdrojem zajímavých zvuků. Pohybováním snímací cívky nad šasi počítače lze nacházet více či méně vyzařující oblasti. Procesor vydává táhlé drony, harddisk kliká a šumí, podsvícení monitoru se projevuje kňouravým pískáním a poblíž zdrojové části vznikají zvláštní brumy. Konkrétní zvuky se liší podle modelu a stáří počítače. Následující experimentátor zapojil snímací cívku do modulárního syntezátoru, a jako zdroj signálů použil obstarožní notebook:
Pozor na cívky se silným magnetem, např. zmíněné kytarové snímače – při jejich přiblížení selhávají RAMky a kolabují klasické harddisky. Odměnou za občas destruktivní činnost jsou fascinující zvuky, je až s podivem, jak brutální noise se skrývá ve zdánlivě nevinné elektronice.
Zapnutí a vypnutí poněkud prehistorického, nicméně stále používaného notebooku Compaq Armada 2600 je zachyceno v následujícím záznamu, ostrý noise je překvapivě strukturovaný a proměnlivý:
V určitých situacích pro vytváření hudby na počítači tak není třeba instalovat žádný specializovaný software, stačí jej pouze vybavit patřičným snímačem. Novější počítače ke škodě věci natolik rozmanité zvuky neprodukují, s menší spotřebou a lepší výkonností klesá i nežádoucí vyzařování. Rozmanité signály ale poskytnou i elektronikou nasycená centra větších měst. Následující záznam byl pořízen pomocí cívky z relátka v pražské tramvaji č. 7 na cestě ze Smíchova do Vršovic:
V oblasti zvukového umění se zkoumání skrytého světa elektromagnetických polí systematicky věnuje Christina Kubisch (viz profil v archivu HV, č. 3/2009), která pro účely nahrávání městských ruchů navrhla sluchátka se zesilovačem a indukční cívkou. Umělkyně pořádá procházky centry velkých měst, při kterých se zachycuje zvuk z nejrůznějších zdrojů – automaty, bankomaty, obchodní domy, atd. Množství obskurních signálů čeká na své objevení, a k experimentu v této oblasti stačí jen málo – cívka.
