- Inzerce -

Richter a syn: DNA

Richter a syn: DNA

Polí pět  (www.polipet.cz)

 

Jestliže předchozí  CD průkopníka naší alternativní scény Pavla Richtera a jeho syna Jonáše s názvem Nanebevzetí Anežky Marie Sněžné se svým Malým maratónem upomínajícím například na Pink Floyd či snad Arvo Pärta mělo být koncepčním albem , tak se tak úplně nestalo. Naopak jejich nový počin má v sobě dokonalou šroubovici a protobiotický background non plus ultra. Tady jsme svědky richtig ambientu v konečně vykrystalizovaném pojetí. Geny se potkaly v dokonalé souhře a je celkem jedno, zda se realita vznáší kol domu nebo v bludných pralesích. Odkazy na minulost v dobrém slova smyslu zůstávají, ale jsou najednou více souvstažné.

Úvodní Reference vás dostane do patřičných tenat, která vás již pak neopustí. Kol domu je záhumenkovou etudou na lidské bytí a zároveň rozjitřenou poémou zpytující sebe samu. Chlad je nervoryvnou studií do nitra muzikantské duše nejen v jejím ledovém sevření, ale i podkladem pro patřičné roztání. Skutečná katarze však nastává až v závěrečné téměř dvacetiminutové kompozici Forest Blue, kde se analogové  principy dotknou digitálního světa v nebývalé symbióze. Tady to buněčné souznění otce a syna jde do morku kostí.

Je to album zkoumající povrchy i vnitřky. Krásně rozpolcené a na druhou stranu soustředné ve svém radikálním osobitém minimalismu. Není to hudba sfér, která vám uniká mezi prsty do nebeských výšin, ale spíš cosi, co se vám zarývá pod kůži do těch nejprvoplánějších a přitom vlastně nesložitějších  schémat vaší kůže a podkoží. Je to výraz určitého zklidnění, ale krok dál se vehementně očekává. Jakým směrem to bude, na to odpoví až další opus. Richterové procházejí souzněním ve studiových hokusech pokusech po dlouhá, avšak plodná léta a své sonické tříbení v červené lince koření na koncertech vzácnými hosty, jak tomu bylo například na křtu tohoto CD v Klubu Rybanaruby, kam si přizvali Michala Kořána, který v poslední době zkoumá možnosti poněkud neprávem pozapomentutého nástroje EWI, neboli Electronic Wind Instrumet. Možná by se tak v budoucnosti šroubovice  DNA mohla  ještě obohatilo o další prvky s jinými kódy.

 

K poslechu či stažení za libovolný příspěvek je album na bandcampu labelu Polí5.


Přehled soudobé hudby na Pražském jaru

Jarní sklizeň premiér v rámci festivalu oslavujícího osmdesát let existence.

Zkouška sirén: Sono-fenomenologie

Martin Nitsche a filozofie skrze sluchátka

Výlet do Vaxjö

O Nattramnovi, mýtotvornosti a prasečích nožkách.

David Thomas 1953–2025

Hovnajs. Odešel frontman Pere Ubu, zlý dědek amerického rocku.

Nejde jen o talent, ale hlavně o podmínky

S Barborou Vackovou Gillies o ženách skladatelkách.

Zkouška sirén – experimenty na ajmarský způsob

Cergio Prudencio a jeho divoký postkolonialismus

laug.sonoris chce hrát hudbu bez kompromisů

Zrodil se nový ansámbl pro českou a slovenskou soudobou hudbu.

Hermovo ucho – Měli bychom už konečně zapomenout na Cage?

Zapomenout znamená vzdát se paměti. Celebrita nám to dává sežrat a pojem elity v digitálním prostředí a věku vyznívá směšně a malicherně.

Krotitelé zvuku

Vyhnout se světlu a poddat se hudbě. Pražská premiéra dua Mogard a Irisarri přinesla unikátní verzi ambientu.

Tančit v rytmu slz

Zaho De Sagazan ohromila na vyprodaném koncertě v Praze.