- Inzerce -

Saint Leidal The 2nd: Future Tiberian Baths

Saint Leidal The 2nd: Future Tiberian Baths

Farbwechsel  (https://farbwechselmusic.tumblr.com)

 

Desátá položka budapešťského labelu Farbwechsel se nenápadně odchyluje z nastolené linie rovných lo-fi beatů. Producent András Leidal tvoří minimalistickou estetikou zašifrované hity s přesahy do shoegazu, diska, ale především vždy okořeněné jistou dávkou nepatřičnosti a autodestruktivity. Label v přiloženém textu trefně poznamenává, že album zní jako „chobotince v akváriu jamující na osmdesátkové filmy pro teenagery.“

První skladba Body Bubble 1 směšuje příjemné ambientní textury s acidovou psychedelií, statická masa zvuku se pomalu hýbe ze strany na stranu, doprovázená roztomile naivní basou.

Kvílející osmdesátkové syntezátory v Body Bubble 2 vůbec neztrácejí dech a znějí naopak stále víc a víc svěže. Následující tracky zblízka zkoumají odvrácenou stranu rytmické elektroniky, ve skladbě Bad zní mimo jiných bizarností celých pět minut dosti lepkavé synťákové nálety a její název skutečně odpovídá obsahu. O poznání méně vlezlou a poklidnější skladbou Afterparty naštěstí lehce autistický večírek nekončí. V My First Car se vrací ambientní pady doprovázené acidovou basou a zlomyslně nahlodávané občasným zakňouráním syntezátoru. Úderka Over Me by se mohla stát hitem, nebo jím možná byla před producentovým zásahem.  Poněkud spartánské aranžmá potenciálnímu hitu každopádně klade nemalé překážky, přesto klopýtající rytmy oplývají zvláštním šarmem. Trochu mysteriózní lovesong A Long Way To Renata (And Back) lahodně mísí styl připomínající produkci labelu Chain Reaction se supícím diskem, trumpetami a čvachtavými perkusemi. V závěru tracku se celý mix rozpadne do delayované linky a na chvíli v transformované podobě vystane znovu z popela. Nahrávka působivě přechází mezi hravým experimentem a relativní poslouchatelností, ambient se zde servíruje nenuceně, s obvyklou melancholií, ale i s méně obvyklým černým humorem. Ve dvou závěrečných remízech, o které se postarali producenti Route8 a Norwell, se prolínají plíživé textury s houseovým rytmem. V porovnání s originálním materiálem působí přímočařeji, ale DJové a tanečníci z nich budou mít větší radost. Jde o jednu z nejzajímavějších nahrávek v katalogu labelu Farbweschel a album je k poslechu a koupi na jeho Bandcampu.


Pozitivní skryté záměry

Rozhovor s Michalem Nejtkem.

Opera? Rave? OPERAVE!

Možnosti, úspěchy i limity setkávání operních hlasů s DJskou scénou.

Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.