- Inzerce -

Stadionový Ligeti

Pochodové kapely – drum corps – jsou především ve Spojených státech docela fenomén. Města si je pěstují a posílají do soutěží, vymýšlejí efektní programy a předhánějí se ve virtuozitě. Mimo USA a Kanadu tato disciplína tolik nekvete, i když představa, že se na strahovském stadionu předvádí  Moravanka (ovšem rozšířená na kapacitu velkého symfonického orchestru) se spartakiádní choreografií, je lákavá. Hlavní náplní repertoáru jsou pochody, ale hrají se populární hity různé provenience. Jak jsme už psali, občas dojde i na překvapení v podobě soudobé vážné hudby – třeba Philipa Glasse. Ansámbl Santa Clara Vanguard zařadil do svého programu v roce 2011 hudbu Samuela Barbera, Karla Jenkinse a … Györgye Ligetiho, konkrétně úpravu jeho divoké klavírní etudy č. 13, „L’Escalier du diable.“, čili Ďáblův žebřík. Ta začíná v 8 minutě a 20 vteřině. 





Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.