- Inzerce -

Stan van Dijk: Caustics

Amsterdamský producent Stan van Dijk vydal 15. dubna album Caustics a představuje na něm svou osobitou kombinaci propracované elektronické tvorby a soudobých jazzových trendů.

Téměř od počátku kolekce je jasné, že je tomuto hudebníkovi blízká estetika například hvězd losangeleského labelu Brainfeeder (Flying Lotus, Thundercat, apod.). Zpřelámané beaty vycházející často ze zvuků přirozené bicí soupravy s propracovanými basovými linkami začneme vnímat jako moderní jazzové podhoubí ještě dříve, než se nad nimi ozvou bravurní saxofonové party hostujících hráčů Ryana Whelesse a Adriana Canetty.

Důležité je, že hudba nesklouzává k nějaké acidjazzové či smoothjazzové uhlazenosti, ale zachovává si naopak zemitou živelnost. V členitosti kompozic je slyšet poučení celou historií elektrifikovamné jazzové fúze i soudobou breakcorovou dezintegrací. Stejně labužnicky si tu lze vychutnávat i pečlivě promyšlený zvukový design, mnohovrstevnaté snivě opojné syntezátorové plochy i všežravý sampling.

Saxofony dodávají nahrávce coltraneovskou rozevlátost, shorterovské usebrání i podporují ohlasy kosmického jazzu v duchu Sun Ra či jeho současných následovníků typu Kamasiho Washingtona. Futuristická elektronika se tu prolíná i s tradičními hřejivými klávesovými barvami, především Rhodes piana, v tracku Musc se ale van Dijk blýskne i bravurním klavírním sólem s latinskoamerickým přídechem.

Album obsahuje sice deset skladeb, ovšem celkovou stopáž má spíše na hranici EP, 22 minut a 22 vteřin. Během tohoto krátkého času tu ale máme možnost si užít nebývalé množství muziky.

Stan van Dijk: Caustics
(https://stanvandijk.bandcamp.com)

 


Zkouška sirén – Rytmy k jiným světům

Dva filmy s hudbou a smrtí v hlavní roli

Hermovo ucho – Chvála dlouhověkosti

Stoletý Marshall Allen vydává první desku pod svým jménem, o dva roky mladší Milan Grygar stále vystavuje nová díla, osmdesátiletý Anthony Braxton pracuje na šestatřicetidílné opeře.

Jiří Durman a Miroslav Posejpal: Nové a nové spirály

V kavárně s věrozvěsty české improvizace.

Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.

Vzpomínka na Jaroslava Paláta

Před třiceti lety zemřel Jaroslav Palát, zakladatelská osobnost české industriální hudby. Připomínáme jej rozšířením textu, který pro nás před dvanácti lety napsal jeho hudební souputník.