- Inzerce -

Steven Stucky

Svět soudobé hudby přišel v únoru o dva výrazné tvůrce. 4. února zemřel skladatel Leslie Bassett, který v roce 1966 obdržel za Variace pro orchestr Pulitzerovu cenu. Bylo mu úctyhodných 93 let. Avšak o deset dnů později skonal předčasně, na vrcholu svých tvůrčích sil, Steven Stucky. Ve věku pouhých 66 let. V listopadu loňského roku mu byla diagnostikována rakovina mozku, která měla ale příliš rychlý průběh bujení a skladatel po třech měsících zemřel ve svém domě v Ithace ve státě New York.

V roce 2005 získal i Stucky Pulitzerovu cenu, a to za Druhý koncert pro orchestr. Byl též výtečným dirigentem a obdivovatelem i znalcem díla polského velikána Witolda Lutoslawského, o němž dokonce v roce 1981 napsal knihu.

Získal také dvě ceny Grammy. V roce 1999 za nahrávku jeho vokálního cyklu Cradle Songs, jehož interpretace se ujal soubor Chanticleer, a poté v roce 2008 za album sólových klavírních skladeb Four Album Leaves a Three Little Variations For David v podání pianistky Glorie Cheng. O pět let později získalo jeho velkolepé oratorium 04.08.1964 v podání Dallas Symphony Orchestra alespoň nominaci na tuto nejsledovanější hudební cenu. Sedmdesátiminutové oratorium pro mezzosoprán, soprán, tenor, baryton, sbor a orchestr má ve svém názvu datum, kdy byla v Neshoba County v Mississippi nalezena těla tří zavražděných občanských aktivistů. Za tento zrůdný lynč bylo nakonec odsouzeno sedm členů Ku-Klux-Klanu na méně než šest let vězení; dodnes nebyla trojnásobná vražda uspokojivě osvětlena, vyrojily se i různé konspirační teorie. Každopádně tento případ vešel natolik do podvědomí, že zákonodárci byli nuceni zrovnoprávnit Afroameričany s bílými občany a barevní dokonce získali volební právo.

Steven Stucky se narodil 7. listopadu 1949 v kansaském Hutchinsonu. V roce 1978 obdržel doktorát na Cornell University v Ithace, kde poté (od roku 1980) přes třicet let učil. V roce 2014 odešel z Cornellu a začal vyučovat kompozici na nejlepší americké hudební škole Juilliard School. Spolupracoval s těmi nejšpičkovějšími symfonickými tělesy ve Spojených státech, nejdéle (více než dvě desetiletí) pak s Los Angeles Philharmonic, kde byl dokonce rezidenčním skladatelem. Před půldruhým rokem měla premiéru na kalifornském festivalu Ajai Music jeho první opera. Pod titulem The Classical Style: An Opera (of Sorts) se skrývá dvouhodinový parodický, velmi zábavný útvar čerpající z klasické operní hudby uplynulých 250 let.

Zaposlouchejte se do neobyčejně sugestivní hudby skladatele, který tam nahoře nyní jamuje s Lutoslawským…


Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.