Funk

Drze nevěrné coververze v podání doprovodného vokalisty slavné kapely píší další hlas do méně viditelného „vedlejšího kánonu“ Rolling Stones.

Dave Liebman, patřící ke světové špičce jazzových saxofonistů i teoretiků a pedagogů, se rozhodl opět jazzovému publiku připomenout své zkušenosti ze svého období po boku Milese Davise v raných sedmdesátých letech, v éře fúze jazzu, rocku, funku a opravdových elektronických experimentů, kdy se podle Liebmanových slov v kapele také konzumovalo hodně drog.

Základním východiskem je groove, kolektivní rytmická komunikace, k níž není nutno ani předem komponovat nějaká vodítka typu melodických témat.

Zvukový olej (ze svahilštiny).