- Inzerce -

Thanos Chrysakis / Chris Cundy / James O’Sullivan: Asphodels Abide

Thanos Chrysakis / Chris Cundy / James O’Sullivan: Asphodels Abide

Aural Terrains (www.auralterrains.com)

 

Již po několik let v Anglii usazený světoběžník řeckeho původu si v posledních letech spíše již jen neuspěchaně evolučním způsobem rozvíjí vlastní estetiku v oblasti experimentální elektro-akustické improvizace, jednak vlastními projekty a nahrávkami a také i skrze dramaturgii svého labelu Aural Terrains, jenž patří k těm s trvale vysokým kvalitativním standardem.

Ty tam jsou však dnes doby téměř mystického hledaní „absolutního ne-idiomu“, dnes se přistává zase více na zemský povrch, kde to prostě drhne a chrastí i podle nejbanálnějších fyzikálních zákonitostí a někdy i podle žánrových zlozvyků samotných hudebníků, byť jde nejčastěji o volně pojatou improvizaci na základě zkušenosti ze současné vážné hudby či z také různě se vyvíjejícího freejazzu. Do toho je tu vedle O’Sullivanovy kytary a Cundyho arzenálu plátkových dechů také Chrysakisův laptop a syntezátor oscilující mezi ambientním dobarvováním, liveprocessingem, vzpomínkami na analogovou historii kosmische musik a noisovymi hradbami. Intenzita může být někdy stejně vysoká, jako je jindy nerozhodná sonicky statická pasivita, oba póly jsou tu však oproti namátkovým běžným reálným skutečnostem velmi epické a sdělné.

Album ale může být shrnuto tak, že barev se sice odehrálo mnoho, avšak ve stále podobné intenzitě. Tato hudba by si dost možná zasloužila o poznání větší množství dynamické exprese/menší množství komprese… To jsou ale spíše hnidopišské názory na zpracování nahrávky, muzikantsky jde každopádně o nebývale skvěle sehrané trio, které umí z rukávu ve správném čase vytáhnout mnoho pěkných, překvapivých a osobitých triků.


Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.