Řecký rodák Thanos Chrysakis letos sice změnil bydliště z Londýna na Bělorusko, ale cesty za hudebními setkáními provozuje stále stejně. EXAÍPHNES je materiál natočený v portugalském Lisabonu se čtveřicí tamnějších špičkových improvizujících instrumentalistů (Ernesto Rodrigues – viola; Abdul Moimême – elektrická kytara; Guilherme Rodrigues – violoncello; Miguel Mira – kontrabas). Máme zde tradiční model alba vzešlého z volné improvizace, tedy další důkaz jevu, jak se ta dříve zvaná „neidiomatická“ improvizace dnes bere již jako zavedený idiom či dokonce jako folklór jisté skupiny pozemšťanů. Hudba na tomto albu je příjemně táhlá a vždy hezky pomalu graduje či se postupně rozpadává. Trojice smyčců s elektrickou kytarou tu vytvářejí plnokrevné struktury tónů, šumů a různě pravidelnému pulzování. Thanos Chrasakis od klavíru zpočátku vystupuje z celkové hudební hmoty výrazněji se sólem pro ruční šlehač na kávu, postupně ale na intenzitě ubírá, nenápadně občas přejímá také roli perkusí. S harfou pak ještě lépe splývá s celkem. Celé se to příjemně poslouchá a vlastně je sympatická i opravdu neupovídaná celková stopáž nedosahující půl hodiny. Ovšem snadno lze poznamenat, že pod sluncem se nic nového neobjevilo.
Na své nové sólové desce Above the Hidden Track an Endless Blaze vydané na vlastní značce je Thanos Chrysakis podstatně sdělnější, co se hudebního výrazu týče (obal je na texty skoupý naprosto standardně, avšak ve prospěch grafického designu). Je to série třinácti elektronických skladeb pracujících s opravdu širokou škálou efektování a syntezátorového processingu. Výchozí zdroje pocházejí velmi často spíše z akustických sfér, jsou to zřejmě různé terénní nahrávky, lze ale zaznamenat také i jakési sborové zpěvy zmutované tak, že o jejich původním smyslu lze jen fantazírovat. Se zvuky klasičtějších instrumentů se tu ovšem pracuje také, především se všemi možnými perkusemi. Samply různých kovových bicích nástrojů, xylofonů, vibrafonů, marimb a kdovíčeho dalšího využívá například skladba Interstellar Sacrament, salvy nepravidelných rytmů v mnoha partech s dominující epilepticky kabaretní marimbou tak snadno připomenou i něco z pozdních synclavierových kompozic Franka Zappy. Častěji se nám tu ale může vybavit jiný stejně významný velikán progresivní hudby, Sun Ra. Přestože na tomto CD máme kosmickou psychedelii již další generace, je stejně opojná a podmanivá.
Krásně strukturované polyrytmy realizované sytými elektroakustickými či elektronickými zvuky, které dělají ve stereoobrazu výživné ale ne nepříjemné psí kusy. Poměr digitální čistoty a lo-fi zvukové špíny je na tomto albu výjimečně promyšlený a lze ho v tomto ohledu doporučit jako velmi obsažný studijní materiál pro všechny hudebníky experimentující s elektronikou, pohybuje se od tribálně ambientních struktur až k noisovým vrstvám, syntezátorovým víceoscilátorovým houpavým a bublavým procesům a klidně až glitchovým rytmizacím. A u sekvenceru našel Chrysakis také nějaké ty nové „vrtáky do hlavy“. Tohle je opravdu skvělá práce, v rámci pomyslné žánrové škatulky opravdu zábavná už na první poslech i na mnoho dalších.
Thanos Chrysakis / Ernesto Rodrigues / Abdul Moimême / Guilherme Rodrigues / Miguel Mira: EXAÍPHNES
Creative Sources Recordings
Thanos Chrysakis: Above the Hidden Track an Endless Blaze
Aural Terrains