- Inzerce -

The Vampires: Nightjar

Australský jazzový kvartet The Vampires umí do svého projevu promítnout surfově zasněné nálady i letitý obdiv k věhlasným improvizujícím krajanům The Necks, což vedlo až k tomu, že se na nahrávání jejich nejnovějšího alba Nightjar klávesista The Necks, Chris Abrahams, výrazně podílel.

The Vampires již po osmnáct let vede autorská dvojice dvou původních spolubydlících surfařů a hudebníků, saxofonisty a klarinetisty Jeremyho Rose a trumpetisty Nicka Garbetta. Na bicí s nimi hraje od počátku Alex Masso, pozici basisty nyní obsadil Noel Mason. Mezinárodní věhlas si získalo například jejich album s beninským kytaristou Lionelem Louekem (2019, zde), ani s členy The Necks se při spolupráci tentokrát nepotkali poprvé. Garbett se podílel s Tonym Buckem na soundtracku k filmu The Glider (2019) a Rose působí též v triu Vazesh společně i s Lloydem Svantonem.

V hudbě The Vampires se promítají inspirace například Masadou Johna Zorna či Art Ensemble of Chicago. Pohodové groovy vycházející často vedle jazzové a jazzrockové tradice i z reggae a dubu vytvářejí příjemný prostor, v němž se mohou oba hráči na dechové nástroje vyřádit v uvolněné komunikaci. Hostující Chris Abrahams vzdušným klavírním partem otevře hned úvodní skladbu Game Changers a výsledek zní, jako kdyby s nimi hrál odjakživa. Při letmém poslechu může album působit jako běžný straight ahead jazz s častými ohlasy reggae, ovšem precizní a nápaditá souhra dechů a klávesových nástrojů od klavíru přes Rhodes piano, až po varhany a syntezátory a jemná práce s efekty vytváří zároveň pozoruhodně decentní i vtahující psychedelický ponor. A není třeba se obávat, že by z této až davisovsky přísně koordinované společné jízdy hudebníci vybočili k nějakým sólovým exhibicím. V tom tkví úspěch jejich metody.

Album si udržuje velmi kompaktní vyznění, až v něm skoro není důležité rozlišovat jednotlivé kompozice. Formálně jej sice tvoří deset samostatných kusů nejčastěji o délkách okolo pěti až sedmi minut, i směrem k posluchači nakažlivé kolektivní hráčské soustředění z nich však vytváří spíše spojitou suitu, jakýsi permanentní hudební tok, v němž každý nový tón potvrzuje jedinečnou společnou hypnotickou flow kapely, kterou bychom chtěli poslouchat jen stále dál a dál. Posuďte sami.

The Vampires: Nightjar
Earshift Music (https://www.earshift.com)

 


Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.