- Inzerce -

Thorsten Soltau: Grun wie Milch / Preslav Literary School: Alamut

Thorsten Soltau: Grun wie Milch / Preslav Literary School: Alamut

Corvo Records (www.corvorecords.de)

 

Třetí počin berlínského vinylového vydavatelství Corvo Records představuje dvě monolitická díla autorů, kteří vytvářejí své práce – každý po svém – na bázi zvukových koláží.

Thorsten Soltau pracuje metodou plunderphonics, kterou v roce 1985 definoval John Oswald, vnáší však do ní svěží vítr. Vyžívá se ve zvuku praskání až jakéhosi přeskakování klasických desek, odkazuje se na tradici konkrétní hudby a jeho mix je místy repetitivní a přesto dokáže až do konce přinášet další a další překvapivé „vypůjčené“ motivy.  Je to svým způsobem řízené dada, které nepracuje a priori s prvkem náhody (ostatně jeho opus vznikal s přestávkou v průběhu dvou let), zároveň je tu přítomen vliv anarchistických postupů avantgardy počátku minulého století. Ono drásání v sobě nese i určitou melodičnost, ke které je ovšem potřeba se postupně prokousat, na což je stopáž necelých osmnácti minut zcela ideální.

Pod projektem Preslav Literary School je podepsán v současnosti v Berlíně usazený původem Brit Adam Thomas, jenž má široký umělecký záběr a působí i jako producent, kurátor a spisovatel. Jeho dvacetiminutová skladba má mnohem uhlazenější a pompéznější atmosféru a v druhé části se po šumové pauze láme do jakéhosi patetického grand finále, které postupně přechází ve vytrácející se codu. Oproti Soltauovi nepracuje jako turntablista, ale využívá svého bohatého páskového archívu, který gejšlí elektronikou.

Nedílnou součástí LP jsou grafické práce výtvarníka Armina Kehrera, které tento picture disc v čistě plastovém obalu povznášejí do další dimenze a současně kongeniálně doplňují charakter obou kompozic. Na straně A je to abstraktní koláž znázorňující střepovitý svět s ostřejšími úhly, na straně B pak inkoustová kresba, která připomíná sice možná bezvýchodný ale organizovaný labyrint. Bez tohoto ústrojného „doplňku“ by byl celkový dojem poloviční. Takhle je to artefakt, který hovoří o nekonečné fragmentárnosti tohoto světa se vším všudy.


Opera? Rave? OPERAVE!

Možnosti, úspěchy i limity setkávání operních hlasů s DJskou scénou.

Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.