- Inzerce -

Tři tváře polského trumpetisty Emila Miszka

V roce 2017 vznikl v Gdaňsku nezávislý label Alpaka Records. Zaměřen je především na tamější progresivní scénu napříč žánry, ovšem zatím má jasnou převahu současný jazz. Dosud vyšlo třicet titulů. Jedním z nepřehlédnutelných umělců spjatých s tímto vydavatelstvím je trumpetista Emil Miszk. Ten se za poslední rok prezentoval třemi pozoruhodnými alby v různých uskupeních.

Miszkův styl hry vychází (jak jinak) z moderní polské školy představované trojlístkem Tomasz Stańko, Andrzej Przybielski a Piotr Wojtasik. Jeho trubka dokáže být lyricky barevná i emotivně troufalá, zvukomalebná i dramaticky vypjatá, ve všech případech ovšem bohatě narativní. Jeho vášní jsou nejen velké jazzové ansámbly, ale také Frank Zappa, stará hudba a elektronické experimenty. Již během studií mu učaroval Gdaňsk jako město s bohatou improvizační scénou. „Toto město přitahuje úžasné lidi, velmi kreativní, směřující ke svým cílům, ale také klidné a uvolněné,“ nechal se slyšet Miszk. „Hudební akademie v Gdaňsku přitáhla takových mladých hudebníků ještě více. A co není tak úplně běžné, mladá generace má mezi svými staršími kolegy velké vzory.“

Prvním setkáním s trubkou Emila Miszka bylo pro mne debutové album souboru Carillon Electric Orchestra, jež se objevilo na sklonku loňského roku se zvláštním titulem Matter of Reverberations. Dozvuky tu vskutku hrají roli, neboť (jak už z názvu kapely vysvítá) součástí jazzového instrumentáře je jako hlavní nástroj kostelní zvonkohra! Na tu hraje Monika Kaźmierczak, specialistka na klasickou a soudobou hudbu. Kolem ní ale vzniklo kvinteto, sestavené z jazzových a elektronických instrumentalistů, jež vydalo takto vůbec první jazzové album tohoto druhu na světě! Zvonkohra tu není tudíž liturgickým nástrojem; navíc je zkombinována s trubkou, houslemi, syntezátory a bicími. Mohlo by se to jevit jako umělecky značně riskantní, ale to by se toho nesměli ujmout přední instrumentalisté z Gdaňsku. Nejdříve hrála Kaźmierczak s Emilem Miszkem v duu, který jí pak ostatní spoluhráče doporučil. Přidali se k nim houslista Tomasz Chyła, považovaný za následovníka legendárního Zbigniewa Seiferta, bubeník Sławek Koryzno (obsluhující též modulární syntezátor) a Mikołaj Basiukiewicz s analogovými syntezátory.

Poprvé hráli jako kvinteto v roce 2019; to již měli k dispozici mobilní zvonkohru, takže mohli koncertovat i mimo domovskou scénu. Repertoár jejich prvního alba tvoří rozšířené úpravy pěti etud pro sólovou zvonkohru ze série Ludus Modalis patrně nejuznávanějšího současného virtuoza na tento nástroj, Belgičana Geerta D´Hollandera, plus bezmála osmiminutová kompozice litevské skladatelky Lorety Narvilaitė. Ta album uzavírá, nazvaná je příznačně Bell Speaks Into Silence. Postavena je na minimalistickém zvonkovém půdorysu s elektronickými vrypy a postupně zahušťovaných hlasech houslí a trubky. V průměru půldruhé minuty dlouhé Hollanderovy etudy se díky kongeniální interakci pětice aktérů a jejich schopností tematické práce rozrostly až na osmiminutová výrazově pestrá díla. Použití analogových syntezátorů evokuje progresivní hudbu sedmdesátých let, lze ochutnat rané King Crimson (zvláště pak v úvodní skladbě Spring Morning) či záblesky krautrocku. Ovšem při poslechu tří kompozic propadaly moje uši omamné závrati. Layers má v sobě obrovské pnutí, jež vzniká při vzrušujícím střetu minimalismu se zvukomalebností a výrazným melodickým motivem, v Reflections exceluje především Miszk, který nechává svou trubku něžně hladit i drásat freejazzovými ostny, přičemž kvinteto vystřihne i parádní power-jazz, a ze Sorrowing vzlíná opravdu hluboký smutek, tesknota, jež ale pozvolna nabývá na jiskrné jímavosti, umně zahušťované a gradované, s přenádherným sólovým chorusem trubky. Skvostná nahrávka!

Emil Miszk tvoří také duo Bled s bubeníkem a elektronikem Sławkem Koryznem. Na konci loňského roku vydali debut s přiléhavým názvem Roots & Futuristic Sci-Fi Sounds. Miszk si k trubce tentokrát přidal elektroniku, takže se jeho výraz ještě rozšířil. „Ke všem těmto elektronickým efektům přistupuji jako k novým nástrojům, na něž se musím naučit hrát,“ řekl k tomu. „Není to nějaký doplněk, okrasný prvek. Je to pro mne úplně nový příběh. Množství možností, kterých lze docílit, je ohromující. Při hraní se Sławkem jsem si ale uvědomil, že omezení používání elektroniky jsou pouze v mé hlavě.“

Hudba dua je založena na neoposlouchatelném kontrastu minimalistického a industriálního proudu či šamanských rytmů a ponorné, jímavé trubky, kterou elektronika místy buď co nejniterněji rozechvívá či naopak, ale sporadicky, vydráždí k freejazzové přepjatosti. Po čtyřech skladbách se stopáží kolem šesti minut nadejde čas pro více než patnáctiminutovou kompozici Pilgrims, v níž duo rozšiřuje výrazové prostředky o ambientní drone, mysteriózní náladu, ozvěnu barokních varhan, zlověstnost.

Třetí podobou Emila Miszka je ansámblový avantgardní jazz, v tomto případě jeho vlastní free jazzem ovlivněný soubor Emil Miszk Sonic Syndicate. V tomto oktetu bubnuje již starý známý Sławek Koryzno, dalšími členy jsou tenorsaxofonista Piotr Chęcki, barytonsaxofonista Jakub Klemensiewicz, trombonista Paweł Niewiadomski, kytarista Michał Zienkowski, pianista Mikołaj Basiukiewicz a kontrabasista Konrad Żołnierek. Před dvěma měsíci vydané album Scratches for 8 Musicians / Live at Polish Radio je již třetím titulem po Don’t Hesitate! (2018) a Artificial Stupidity (2020), vydaných taktéž na značce Alpaka Records.

„Momentálně mě inspirují norské kapely jako Trondheim Jazz Orchestra nebo Gard Nilssen´s Supersonic Orchestra,“ svěřil se lídr. „Líbí se mi způsob orchestrace, je to úplně jiný pohled na bigbandovou texturu. Masa zvuku a neuvěřitelná energie!“ A ta vybuchuje i z této nahrávky. Jde v podstatě o čtyřicetiminutovou čtyřvětou suitu, jež je mocně sycena soudobou vážnou hudbou, free jazzem a volnou improvizací. Ačkoli aktérů je osm, nahrávka kypí mnohdy až bigbandovou šťávou. Směs freejazzových erupcí a bohatých témbrů, vypjatá dramata a sonické ponory, to všechno doslova zuří v úvodním Scratch I. V následující dvojce se snoubí minimalismus s témbry dechů a kytarovou či rytmickou rozervaností. Třetí části zavládne niterná trubka, evokující téměř naturální zvuky, mikrotonální výrazivo a pozvolna vkrádající se minimalismus. To celé připomíná spíše předehru ke třináctiminutovému finále Scratch IV. Okteto zde burácí jako vpravdě zdivočelé těleso, vyhřeznou i sóla trombonisty a barytonsaxofonisty. Až poté band zvolní a nastoupí trubka v sólovém chorusu. Sazby evokují orchestrální zvuk Charlese Minguse, hardbopovou jízdu umocňují sóly bicí a piano. Lahůdka!

Carillon Electric Orchestra: Matter of Reverberations
Bled: Roots & Futuristic Sci-Fi Sounds
Emil Miszk Sonic Syndicate: Scratches for 8 Musicians / Live at Polish Radio
Alpaka Records (https://alpakarecords.pl)