Veit / Prieur / Fischer: Stromraum
Sporeprint (www.joerg-fischer.net/sporeprint.html)
Ve stuttgartském Stromraumu (německé obdobě pražského Komunikačního prostoru Školská 28) natočilo stylem live session své druhé album trio, které tvoří kytarista Cornelius Veit, elektrický basista Eugen Prieur a bubeník Jörg Fischer. Dostalo jednoduše název Stromraum, což znamená také současný prostor. A navýsost současnou hudbu vydal Fischerův label Sporeprint.
Trio se již od roku 2000 pohybuje jako ryba ve vodě v širokém hájemství volné improvizace, kterou citelně sytí post-punkovou až hardcoreovou energií, eklektičností no-wave, funkovou živočišností a free-jazzovými roztodivnostmi. Každý z trojice aktérů působí ještě v řadě dalších experimentálních uskupení: Veit v Trio Vopá a Das Kleine Schwerkrofttrio, Prieur žije v Landau a je vůdčí osobností tamní porýnské scény, Fischer je členem Kooperative New Jazz Wiesbaden a dalších free-jazzových souborů, spolupracuje s Georgem Wolfem, Peterem Brötzmanem, Matthiasem Schubertem či Olafem Ruppem. Tyto hudební zkušenosti zúročují v triové spolupráci vskutku tvořivým způsobem, jejich projev se vyznačuje celou škálou výraziva – od freneticky extatické energie, s níž protagonisté rozbíjejí veškeré harmonické mantinely, až po momenty zklidnění, vydechnutí, kdy je dostatek prostoru pro jemné tvarování hudebního polotovaru i jeho barvy.
Nové album tria otevírá ambientní miniatura Atmo-core, jež se zlomí ve free-jazzová staccata a kaskádové pády a vzlety v následující rozehřívačce Axon I. Prvním vrcholem budiž Between, který čerpá z chytlavých rockových riffů a temné nálady doom-jazzu, jež kytara transformuje v blues, zatímco spodek houstne čím dál víc, až vše vyvrcholí fugou. V náladovkách Before Night a After Night trio na ploše pěti minut až najazzle lyričtí, aby posléze vybuchlo v rytmicky potrhanou a kompozičně potrhlou sedmiminutovku Secret Spring Spleen Variations. Následující Axon II. evokuje ty nejdivočejší a nejbludnější výlety Franka Zappy, navíc trojnásobně zvrstvené, v drobnůstce Two Minutes Of Dubious Origin Veit, Prieur a Fischer vytvářejí kovově spektrální, barevně bohaté předivo. Album skutečně vrcholí poslední svižnůstkou, titulní Stromraum, zároveň nejdelším kusem (11:30). V úvodu máte pocit, že slyšíte africké pouštní blues, postupně hudební tok houstne, nabírá na síle a intenzitě, rozmělňuje břehy, strhává s sebou všechno, co za poslední čtyři dekády živilo rock i jazz. Avšak trio ani na okamžik neztrácí nad běsnícím živlem kontrolu, takže tato multierupce nepostrádá řád a smysl. Jen tak se dá svobodné hudební vyjádření zprostředkovat také posluchači. Bravo!
Malá ochutnávka: https://www.veit-prieur-fischer.de/en/listen.html
