- Inzerce -

Videa na víkend – Do Drážďan za Geniálními dilletanty

Drážďany jsou v mysli uměnímilovných spojeny především s Galerií starých mistrů v zámku Zwinger, stojí ale zato vydat se i do Albertina, kde sídlí Galerie nových mistrů, po povodních v roce 2002 zrekonstruovaná do podoby opravdu půvabného, moderního a rozsahem sbírek „zvládnutelného“ podniku.

15. července tam navíc zavítala putovní výstava Goethe Institutu Geniale Dilletanten – Subkultura 80. let v Německu. Příznivci Blixy Bargelda a spol. již vědí, pro ostatní ve stručnosti: Geniale Dilletanten – Geniální dilletanti (ta chyba v substantivu je schválně, aby to bylo dilletantštější) – byl název dvoudeního festivalu, který 4. a 5. září 1981 proběhl v berlínském Tempodromu. Na programu byly koncerty Einstürzende Neubauten, Din A Testbild, Leben + Arbeiten, Die Tödliche Doris, Sprung aus den Wolken, DAF a dalších, ad hoc vystoupení různě promíchaných členů výše zmíněných skupin a řada filmových projekcí děl nejen německých, ale i světových tvůrců, mj. drobná retrospektiva Dereka Jarmana.

Svou existenci tak památně (tak památně, že nyní i Goethe Institut) demonstrovala početná skupina umělců, která zase jednou, jak to koncem dekád druhé poloviny dvacátého století bývalo, toužila píchnout do žil až příliš ukázněného uměleckého provozu koňskou dávku nejistoty, neřádu a hravosti. Šlo o širší fenomén, leckde ve světě bujel postpunk a nová vlna a přes krajové odlišnosti měly i leccos společné – smysl pro grotesknost a ironii, touhu po pestrosti a výrazný DIY étos. Toužíš-li se umělecky vyjádřit, urob si sám z toho, co je k dispozici, co zrovna umíš.

Němečtí Geniální dilletanti byli výrazně provázáni s filmovou a výtvarnou scénou – malíři zakládali kapely, hudebníci malovali, výtvarníci s hudebníky spolupracovali na bizarních módních přehlídkách, filmaři s hudebníky… chápete. Tak třeba legendární výtvarník Martin Kippenberger, předčasně zesnulý nejdivočejší divoch, nějakou dobu vedl zásadní klub SO36.

Drážďanská výstava, plná fotografií, DIY instrumentů, audio a videozáznamů ale i obrazů – dominuje 28 metrů široký triptych Bernda Zimmera vytvořený právě pro SO36 – zdůrazňuje, že hnutí Geniálních dilletantů nebylo pouze záležitostí Západního Německa a věnuje stejný prostor i Německu východnímu. Do expozice se dokonce dá vstoupit západním a východním vchodem a východní část se může pyšnit i zdarma rozdávaným apendixem k hlavnímu katalogu.

V Drážďanech se výstava zdrží do letošního 19. listopadu… a teď ta slíbená víkendová videa.

Tělesný, v kameře sestříhaný autoportrét Anette Maschmannové a Axela Branda, kteří se rozhodli vystavit celý svůj život.

Bez lásky není smrt, tvrdí Ingrid Maye a Volker Rendschmidt.

Filmový debut Christopha Döringa 3302 zachycuje taxikářskou šichtu – takhle si Döring vydělával na studia. Najděte si i druhou část snímku.

Die Tödliche Doris – konceptuální “neskupina”, která stvořila hvězdu bez těla a bez image.

Drážďaňanka Christine Schlegel mísí malbu s performancí a filmem. Záznam jedné její akce si vypůjčil o něco mladší berlínský projekt PrunX.

Ve východoberlínských AG Geige působili i pozdější spoluzakladatelé hyperprograsivního elektronického labelu Raster-Noton Frank Bretschneider a Olaf Bender.

 

Celovečerní dokument Manfreda Jelinského o již zmíněném klubu SO36.Obsahuje mj. raritní koncertní záznam Einstürzende Neubauten.

Geniální dilletantka Gudrun Gut spoluzakládala Neubauten a dívčí sestavu Malaria! Její deset let staré sólové album nás inspirovalo k názvu hisvoiceovských poslechovek.

A ještě trocha knižních, CD a DVD tipů. Jak již bylo zmíněno, k výstavě vyšel obsáhlý německo-anglický katalog, k němu „východní apendix“ a 2CD kompilace, ta mimochodem ve spolupráci s hamburským labelem ZickZack, který byl hudebním publicistou Alfredem Hisbergem založen již v roce 1980 a tím pádem přímo „u toho“.

Východoněmeckou scénou se v loňském roce v rámci výstavy Notatki z podziemia / Notes from the Underground zabývalo i Muzeum umění v polské Lodži. Vynikající katalog srovnávající podzemní umělecké scény v zemích východního bloku je citován i v tom drážďanském a za prostudování stojí už proto, abychom si uvědomili, že ten náš androš není jediný a že undergroundy jednotlivých socialistických zemí se navzájem výrazně liší co do uzavřenosti vnějším vlivům, provázanosti s výtvarnou a jinými uměleckými scénami apod.

Konečně, v roce 2005 vyšel u berlínské značky Monitorpop Entertainment box Berlin Super 80. Soustřeďuje se především na západoberlínskou nezávislou filmovou scénu, kromě sedmnácti snímků, dokumentárního filmu a hromady fotek na jednom DVD ale nabízí i povedenou CD kompilaci a stostránkovou knihu. Pár dnešních videí je právě odsud.

A finálovka – takhle to hrnou Der Plan letos: