- Inzerce -

Videa na víkend – Frešovci nad Dunajem

Dědové, babičky, otec, matka a syn… vzácné rodinné konstelace na výstavě Viktora Freša.

Až do minulé soboty jsem netušil, že dvacet kilometrů od Bratislavy již od roku 2000 stojí pozoruhodná kunsthalle jménem Danubiana, společné dítě holandského sběratele Gerarda Meulensteena a slovenského galeristy Vincenta Polakoviče. Krásné prostory obklopené hladinou Dunaje, jenž je v těch místech tak široký, že okolní pevninu těžko dělit na levý a pravý břeh, a lemované parkem soch nelze než doporučit jako příští destinaci všem uměnímilovným. A pokud to stihnete do 29. srpna, uvidíte výstavu Family Vintage Viktora Freša.

https://www.youtube.com/watch?v=DuJqqDHBirE

Výtvarník a hudebník Viktor Frešo své rodinné kořeny nahlíží formou „kreativní archeologie“. Ze vzpomínek, fotografií a artefaktů sestavuje montáže, objekty, asambláže a další vizuální formy a dělí je do pěti kapitol: Fikcia něčeho, co se nikdy nestalo, „ale mohlo, keby si moji príbuzní našli k sebe cestu, alebo boli pripravení zaznamenávať společné chvile“, Kooperácia, jež byla „súčasťou mojej rodiny, ale myslím, že išlo skôr o náhodu, jako o programové partnerství“, Artefakty, v nichž se může projevit Frešova „jemná fetišistická posadnutosť zhromažďovaním starých vecí nielen vlastných predkov“, Zberateľstvo, neboť babička sbírala zapalovače, zatímco dědečkové tužky a pera, a konečně Postprodukcia, v níž Frešo do soch dotvořil hudební nástroje, které jeho otec již nestihl dokončit.

Oním otcem, „který bol široko-ďaleko najzručnejší a najšikovnejší člověk, akého som poznal“, byl legendární baskytarista Fedor Frešo (1947-2018).

https://www.youtube.com/watch?v=sleNjIk9Ukw

Otec a syn hrají bigbít spolu.

Fedorův otec, skladatel Tibor Frešo (1918-1987), byl dlouhé roky uměleckým ředitelem opery Slovenského národního divadla.

Děd Tibor se coby skladatel filmové hudby jedinkrát pracovně setkal s druhým Viktorovým dědečkem, hercem, scenáristou, režisérem a průkopnickou postavou slovenského filmu, Paľem Bielikem (1910-1983). Bylo to v pátek třináctého.

Paľo Bielik se ve své nejslavnější roli stal jednou z ikon aktuální výstavy.

A maminka a babičky? Oslnivá blondýna, partyzánka, řidička zásobovací kárky na rodinných výletech, právnička, světoběžnice… Zjistěte o nich víc na místě, patří jim půlka výstavy.


Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.