- Inzerce -

Videa na víkend – Gustav Mahler

Hudba Gustava Mahlera jako inspirace pro postmoderní orchestrální kreace, jazz i soubor archivních počítačů, včetně pocty paní Almě.

Dnes slaví narozeniny Gustav Mahler, skladatel spojující 19. století s moderní dobou, inspirátor mnohých současných tvůrců a autor, který chtěl ve svých symfoniích zachytit celý vesmír. Hudební všežravost, s níž míchal bachovské motivy s lidovými melodiemi a inovátorským zacházením se zvukem orchestru, předznamenala lecjaký trend hudby současné. Poslechněme si pár takových inspirací.

Asi nejslavnějším mahlerovským ohlasem je Sinfonia Luciana Beria, především její třetí věta. Berio vzal třetí větu z Mahlerovy 2. symfonie jako základ a na ni naskládal koláž kratších i delších útržků hudby od Bacha po Vlacha, přesněji po Bouleze.

Americký klavírista Uri Caine, natočil v roce 1997 album Urlicht / Primal Light, kde Mahlerovy motivy rozpouští v nálevu z jazzu, volné improvizace, turntablismu a dalších ingrediencí. Zde kousek dokumentu o projektu.

A podobné žánrové střetávání z festivalu Sonata Islands

Do elektronického zvuku převedl před několika lety Mahlera Fennesz.

A na nedokončené 10. symfonii se vyřádil Matthew Herbert.

A výlet do technologické historie. Jedna věta 1. symfonie v podání souboru počítačů ZX Spectrum.

Filmovou poctu Gustavu Mahlerovi složil režisér Ken Russell filmovou fantasmagorií Mahler (1974), v níž takto ztvárnil umělcův pohřeb.

Režisér Jan Špáta natočil v roce 1981 o Mahlerovi sice ne tolik provokativní, ale přesto zajímavý dokument. Hovoří v něm mimo jiné Jan Klusák, jehož Variace na téma Gustava Mahlera (1962) jsou hudební rozborkou slavného Adagietta z Mahlerovy 5. symfonie. Bohužel se zdá, že na celých širých internetech není nahrávka Variací k dispozici. Snad v tom má prsty duch Almy Mahler, která údajně během vídeňského provedení díla rozčíleně s prásknutím dveřmi opustila koncertní sál.

Alma Mahler, s níž se Gustav oženil v roce 1902, byla sama aktivní skladatelkou. Hudební historici nemají tak docela jasno, zda se sama od sebe rozhodla po svatbě s komponováním skončit a zaujmout roli pečující matky, či zda to byl požadavek Gustava, který každopádně její komponování nebral vážně. Připomeňme si i její tvorbu.

https://www.youtube.com/watch?v=cAoz-wEz7Mk


Hermovo ucho – Frithova akcidentální hudba v Punctu

Mřížka je spolehlivým nástrojem dynamické rekombinace prvků na vícero úrovních. Nejdřív jez, pak s láskou vař.

Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.