Hudba Gustava Mahlera jako inspirace pro postmoderní orchestrální kreace, jazz i soubor archivních počítačů, včetně pocty paní Almě.
Dnes slaví narozeniny Gustav Mahler, skladatel spojující 19. století s moderní dobou, inspirátor mnohých současných tvůrců a autor, který chtěl ve svých symfoniích zachytit celý vesmír. Hudební všežravost, s níž míchal bachovské motivy s lidovými melodiemi a inovátorským zacházením se zvukem orchestru, předznamenala lecjaký trend hudby současné. Poslechněme si pár takových inspirací.
Asi nejslavnějším mahlerovským ohlasem je Sinfonia Luciana Beria, především její třetí věta. Berio vzal třetí větu z Mahlerovy 2. symfonie jako základ a na ni naskládal koláž kratších i delších útržků hudby od Bacha po Vlacha, přesněji po Bouleze.
Americký klavírista Uri Caine, natočil v roce 1997 album Urlicht / Primal Light, kde Mahlerovy motivy rozpouští v nálevu z jazzu, volné improvizace, turntablismu a dalších ingrediencí. Zde kousek dokumentu o projektu.
A podobné žánrové střetávání z festivalu Sonata Islands
Do elektronického zvuku převedl před několika lety Mahlera Fennesz.
A na nedokončené 10. symfonii se vyřádil Matthew Herbert.
A výlet do technologické historie. Jedna věta 1. symfonie v podání souboru počítačů ZX Spectrum.
Filmovou poctu Gustavu Mahlerovi složil režisér Ken Russell filmovou fantasmagorií Mahler (1974), v níž takto ztvárnil umělcův pohřeb.
Režisér Jan Špáta natočil v roce 1981 o Mahlerovi sice ne tolik provokativní, ale přesto zajímavý dokument. Hovoří v něm mimo jiné Jan Klusák, jehož Variace na téma Gustava Mahlera (1962) jsou hudební rozborkou slavného Adagietta z Mahlerovy 5. symfonie. Bohužel se zdá, že na celých širých internetech není nahrávka Variací k dispozici. Snad v tom má prsty duch Almy Mahler, která údajně během vídeňského provedení díla rozčíleně s prásknutím dveřmi opustila koncertní sál.
Alma Mahler, s níž se Gustav oženil v roce 1902, byla sama aktivní skladatelkou. Hudební historici nemají tak docela jasno, zda se sama od sebe rozhodla po svatbě s komponováním skončit a zaujmout roli pečující matky, či zda to byl požadavek Gustava, který každopádně její komponování nebral vážně. Připomeňme si i její tvorbu.
