- Inzerce -

Videa na víkend – jam session

Je hudba, která se hraje pro publikum a pak hudba, při níž jsou si muzikanti publikem sami a nehrající pozorovatelé jsou spíše tolerováni. Po celém světě se muzikanti slézají po barech a hospodách, aby si zahráli pro sebe. Kouzlo všelijakých jam sessions leží v setkání s neznámými spoluhráči, oťukávání a hledání styčných bodů, stylů, repertoáru. Hudba tu není v první řadě umělecké dílo k estetickému hodnocení zvnějšku, ale způsob komunikace mezi hráči. Někdy jsou za nimi roky společného hraní, jindy jde o náhodné setkání.  Je to zároveň hudba ve veřejném prostoru a zároveň velice soukromý zážitek, často se odehrávající kolem jednoho stolu.

Následuje nekomentovaný průlet podniky celého světa, v nichž se muzikanti slézají.

 

 


O deskách (ne)zakázaných

Kniha Česká rocková alba. Zákazům navzdory 1969–1989 přes veškerou čtivost nezodpovídá základní otázky podzemního pohybu nahrávek a samotné definice „zakázaného“.

Zkouška sirén – Rytmy k jiným světům

Dva filmy s hudbou a smrtí v hlavní roli

Hermovo ucho – Chvála dlouhověkosti

Stoletý Marshall Allen vydává první desku pod svým jménem, o dva roky mladší Milan Grygar stále vystavuje nová díla, osmdesátiletý Anthony Braxton pracuje na šestatřicetidílné opeře.

Jiří Durman a Miroslav Posejpal: Nové a nové spirály

V kavárně s věrozvěsty české improvizace.

Ten, který se nevrátil

Zemřel Brian Wilson, mimo jiné průkopník DIY přístupu v populární hudbě. Sluníčkový optimismus Beach Boys je skvrnitější, než se na první opalovačku zdá.

Pod povrchem cella a klavíru

Violoncello Matthiase Lozenze s klavírem Miroslava Beinhauera v pětici skladeb provedených v žižkovském Atriu.

Červen v Hudební 3

František Hruška, gobi_10k, Best Before End. Jérôme Noetinger a Petr Vrba.  Durman / Posejpal Duo. Trojice koncertů a poslechových večerů v redakčně-setkávacím prostoru mezi Kampou a Petřínem.

Zkouška sirén: Kyber Erben a Národní Elliott

Zrození experimentu z ducha socialistických kancelářských strojů.

Arvo Pärt 90

Dvě protikladné linie zvonečků, štěstí zažít „svou dobu“ a sbor spíše komorní než filharmonický.

Hermovo ucho – Neklidný duben aneb Roztržená struna intonarumori

Na turné, v operách, v žaláři národů, amfiteátru i atriu. Nu, co se hýbe, to zní.