- Inzerce -

Videa na víkend – Ostravské ochutnávky

Už je tady zase ten čas, kdy se začínají blížit Ostravské dny nové hudby, koncentrovaná lázeň soudobé kompozice, kdy se na sever Moravy sjíždějí kvalitní interpreti, aby provedli hudbu, kterou tu jinak je slyšet jen zřídka. Novinkou bude vedle již tradiční Ostravské bandy ONO / Ostrava New Orchestra, tedy další mezinárodní těleso sestavené přímo pro potřeby festivalu. Dopřejme si tedy první ochutnávku hudby, která na konci srpna zazní v uhelném revíru.

Otvírák obstará tentokrát sólová viola v rukou Nikolause Schlierfa, který provede Requiem Borise Guckelsbergera. Ano, requiem pro sólovou violu.

Skladatelka Kate Soper přiveze operu (či jak to nazvat) Here Be Sirens s texty Thomase Campiona, Danteho, Michaela Draytona, Erasma, Homera, Carla Junga, Johna Miltona, Edny St. Vincent Millay, Platóna, Pythagora a Saphó.

Další výraznou skladatelkou se slabostí pro divadlo bude Jennifer Walshe, která si v Ostravě také zaimprovizuje.

Idin Samimi Mofakham z Íránu bude jednak rezidentem festivalu, jednak autorem jedné ze skladeb, s nimiž se poprvé předvede zmíněný orchestr ONO.

Na programu vedle něj trůní třeba Iannis Xenakis.

K míchání kompozice s improvizací přispějí také členové legendárního sdružení AACM, George Lewis a Roscoe Mitchell.

Nezvyklou kombinaci basklarinetu, trombónu, trubky a hlasu nabídne kvarteto Loadbang.

Na programu je toho samozřejmě mnoho dalšího, včetně opery Miroslava Srnky Make No Noise. Skočme ale k závěrečnému orchestrálnímu koncertu, který mimo jiné zahrnuje skladbu Trurliade – Zone Zero Olgy Neuwirth

 

 

 


Zkouška sirén: Smířili jsme se s tím, že jsme Američané

Raven Chacon a soudobá hudba národa Navahů.

Hudba jako prostředí péče

Hudba jako léčivý rituál, otevřený prostor, jako síť vztahů a nástroj empatie. Lyra Pramuk vystoupí v Praze.

Michal Rataj: Nebavilo by mě dělat „nabubřelou“ hudbu

Hudba ve filmu, společnosti i ve veřejném prostoru.

Lineární hudba Craiga Taborna

Nad novým albem „všežravého“ amerického jazzového klavíristy.

Komponování bez autora

Osobní zamyšlení nad konceptem propoziční hudby.

Zvuková dobrodružství v mikrosvětech

Rozhovor s Tomášem Šenkyříkem.

Klávesy Miroslava Beinhauera

Občas se říká, že dobrý pianista zahraje i na parapet. Pokud bych takový úkol chtěla někomu svěřit, byl by to určitě Miroslav Beinhauer.

Tvar, který dýchá

Kaleidoskopická hudba Matouše Hejla.

Zkouška sirén: Vášeň v drážkách

Film The History of Sound a romantický pohled na sběratelství lidových písní.

Hermovo ucho – Stačí jen poslouchat?

8. března by bylo Janu Zuziakovi (1946–2021) osmdesát. Následujícím textem, jenž je upravenou částí připravované monografie, akcentujeme absenci mimořádné brněnské osobnosti na české umělecké scéně.