Útěk na venkov je již po staletí oblíbeným tématem západního umění, hudbu nevyjímaje. Vesnice dodnes pro mnohé platí za prostředí v jakémsi smyslu nezkažené, autentické, nabízející přímější kontakt s původními hodnotami (ať už to znamená cokoliv). Ač bylo zlatým věkem těchto spádů 19. století, není to cizí ani kumštýřům současným. Pojďte s námi za pastorálním kouzlem venkova.
Symfonickou nápodobu světa mimo ruch města pro sebe jednoznačně zmonopolizoval Beethoven, ale nebyl poslední. Takže začněme velebně orchestrálně a pro srovnání si dejme pastorální symfonii Ralpha Vaughana Williamse z roku 1922…
…a Alana Rawsthornea z roku 1959. Venkovský romantismus je věčný.
Elektroakustický mistr Luc Ferrari v sedmdesátých letech strávil nějaký čas v jihofrancouzské vesnici Tuchan a v ní navázal užší kontakt s obyvatelkou jménem Chantal. Rozhovory s ní a zvuky Tuchanu se staly základem následující kompozice.
A hluková reinterpretace venkovského folkloru z Ukrajiny jak ho vidí vokalistka, etnomuzikoložka a aktivistka Zosia Hołubowska.
Ikonické zvuky venkova včetně zvonců a bečení ovcí zapracovali do svého opusu Chill Out pánové z KLF, (kteří mimochodem minulý týden uskutečnili jakýsi rituálně literární comeback po 23 letech).
A ještě jeden britský venkovský ambient. Projekt Grasscut vytvořil své album 1 Inch / ½ Mile jako imaginární cestu skutečnou krajinou v Sussexu. Tam lze najít i takovouto ztracenou vesnici.
S obcí Lelekovice je neodmyslitelně spjata Iva Bittová, byť dnes žije poblíž New Yorku. Takto ji s Pavlem Fajtem zachytil film Step Across The Border.
Klasik exotismu Martin Denny maluje idylický obrázek tropické vesnice.
A skutečná česká vesnice.
A jiné vesnice…
A tuto britskou vesnici trápí tajemný hluk. Ovšem po většinu reportáže slyšíte dramatickou hudbu.