Z brněnských kruhů právě přišla smutná zpráva o úmrtí Zdenka Plachého. Narodil se v roce 1961 v Kroměříži, jeho umělecké působení je ale neodmyslitelně spojeno s Brnem – tyglíkem žánrových experimentů a experimentálních žánrů.
V osmdesátých letech spoluzakládal soubor Ars Inkognito interpretující kompozice skladatelů zapovězených komunistickým režimem. Coby klávesista na přelomu osmé a deváté dekády hrál s Dunajem a značně protemnil jeho druhé album Rosol. Po scénických hudbách k představením Vladimíra Morávka a J.A. Pitínského jej to samotného čím dál víc táhlo k režii, zároveň ale založil Skleněnou louku a realizoval akce v plenéru i improvizační hudební eventy. Pro Českou televizi natočil celou řadu dokumentů i paradokumentů. S Petrem Kofroněm a Jiřím Šimáčkem vytvořil operu Mai 68. V roce 2006 se stal ředitelem činohry brněnského Národního divadla a ve funkci vydržel šest let. Nejméně jedno obočí pozvedl spoluprací s Danielem Landou na představení Tajemství Zlatého draka. Atd. atd.
Zdenku Plachému se v HIS Voice ještě budeme věnovat, teď jen pár ochutnávek. A dodejme, že jistá bakalářská práce, jež se Plachému věnuje, nese název Kýč jako klíč.